Pojistné plnění je částka, kterou pojišťovna při pojištění vyplácí v případě pojistné události.[1] Příjemcem pojistného plnění je tzv. oprávněná osoba, kterou je obvykle přímo pojištěný (který může ale nemusí být totožný s plátcem pojistnéhopojistníkem); u životního pojištění jím je v případě smrti pojištěného obmyšlený.

  • U „klasického“ škodového pojištění (pojištění, jehož účelem je náhrada úbytku majetku vzniklého v důsledku pojistné události[2]), závisí výše této částky závisí především na tom, jaká pojistní událost (např. krádež) nastala a jaká byla při ní způsobena škoda.
  • U obnosového pojištění (pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody[3]), závisí především na tom, zda pojistná událost (např. dožití se 65 let) nastala.

U obou pojištění závisí pojistné plnění i na podmínkách konkrétní pojistné smlouvy a k ní přiložených pojistných podmínkách.

Pojistné výluky editovat

Součástí pojistných podmínek je seznam výluk. Podpisem smlouvy pojištěný souhlasí, že v případě pojistných výlukpojišťovna právo zamítnout nebo zkrátit pojistné plnění. Nejběžnější pojistné výluky:

  • zavinění pojistné události pod vlivem alkoholu, léků, drog a jiných omamných látek,
  • způsobení nehody v důsledku nevyhovujícího technického stavu vozidla,
  • teroristický útok, válečné události, vnitrostátní nepokoje.

Reference editovat

  1. BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. Komentář. Praha: Linde, 2009. 331 s. ISBN 978-80-7201-755-3. S. 26–38. 
  2. § 2811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
  3. § 2821 o. z.