Pohořské rašeliniště
Pohořské rašeliniště je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, podél levostranného přítoku Pohořského potoka, 1,5 km severozápadně od Pohoří na Šumavě. Je součástí evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[3] a ptačí oblasti a přírodního parku Novohradské hory.
 Pohořské rašeliniště | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 13. února 1974 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
| Nadm. výška | 895–910 m n. m. |
| Rozloha | 41,12 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Český Krumlov |
| Umístění | Pohoří na Šumavě |
| Souřadnice | 48°36′29,16″ s. š., 14°40′40,08″ v. d. |
  Pohořské rašeliniště | |
| Další informace | |
| Kód | 581 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmět ochrany
editovatPředmětem ochrany je soubor rašelinných lesů s významnou rašelinnou flórou a menší plochy bezlesí. Ložisko rašeliny překrývá žulové podloží (weinsberský typ žuly moldanubického plutonu na většině plochy přírodní památky a má mocnost až 2,7 m.[4]
Přírodní poměry
editovatRašeliniště pokrývají podmáčené rohozcové smrčiny a zakrslé rašelinné smrčiny, na nepodmáčených stanovištích rostou kulturní smrkové porosty. V bylinném patře dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a roztroušeně rostou kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), dřípatka horská (Soldanella montana), starček hercynský (Senecio hercynicus), v rašelinných smrčinách ještě ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V mechovém patru rašelinných smrčin dominují rašeliníky, zejména rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax) a rašeliník ostrolistý (Sphagnum capillifolium), rašeliník statný (Sphagnum russowii), v podmáčených smrčinách rašeliník Girgensohnův (Sphagnum girgensohnii), ploník obecný (Polytrichum commune) a rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Ve východní části území se nachází menší vrchovištní rašeliniště s porosty rašelinné kleče, v jejichž bylinném patru se navíc vyskytují kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), černýš luční (Melampyrum pratense), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). Do chráněného území patří i menší plochy horských luk a pastvin, v nichž rostou starček potoční (Tephroseris crispa), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), ostřice ježatá (Carex echinata), smilka tuhá (Nardus stricta), svízel horský, prha arnika (Arnica montana), hadí kořen větší (Bistorta major).[4]
Z fauny je významný výskyt dvou druhů střevlíčků Pterostichus illigeri a Pterostichus pumilio, kteří byli v Česku zaznamenáni pouze na Šumavě a v Novohradských horách. Z ptáků se zde vyskytují druhy typické pro smrčiny – především králíček obecný, sýkora uhelníček, červenka obecná a dále běžné lesní druhy pěnkava obecná, pěnice černohlavá a střízlík obecný.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ nature.cz: Pohoří na Šumavě. www.nature.cz [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15.
- ↑ a b c ckrumlov.cz: Prameniště Pořského potoka
Literatura
editovat- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 186–187.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohořské rašeliniště na Wikimedia Commons