Pogrom v Holešově (1918)
Pogrom v Holešově roku 1918 či též Holešovský pogrom byl rozsáhlý protižidovský pogrom, který se udál ve dnech 3. a 4. prosince 1918 v Židovské čtvrti v moravském Holešově. V poválečné atmosféře hospodářského úpadku bylo ve městě z první světové války se vracejícími bývalými vojáky rakousko-uherské armády (tzv. heimkammery) rozpoutáno antisemitské násilí a rabování, které si vyžádalo životy dvou obyvatel ghetta a několik desítek zraněných. V následném soudním procesu bylo odsouzeno více než 134 osob s tresty v rozmezí 8 měsíců až 5 let vězení.
| Pogrom v Holešově (1918) | |
|---|---|
.png) Část článku o pogromu v Holešově v Národních listech ze 7. prosince 1918, vinící z události české bolševiky | |
| Historické období | České země za první světové války |
| Cíl | projev národnostní a rasové nesnášenlivosti |
| Mrtví lidé | 2 Židé |
| Zranění lidé | několik desítek |
| Důsledky | vystěhování přibližně poloviny populace zdejší židovské obce |
| Datum | 3. a 4. prosinec 1918 |
| Místo | Židovská čtvrť v Holešově |
| Pachatelé | propuštění vojáci rakousko-uherské armády, nežidovští obyvatelé Holešova |
| Potrestání pachatele | soudní proces v Olomouci v červenci 1919: více než 134 odsouzených tresty v rozmezí 8 měsíců až 5 let vězení |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jednalo se tak o nejhorší pogrom, potažmo incident mezinárodnostní nesnášenlivosti, který se v meziválečném Československu udál. Rovněž je událost označována za vůbec poslední pogrom v moravské historii (mimo období německé okupace).[1]
Okolnosti editovat
S blížícím se koncem první světové války trpěly české země v rámci Rakousko-uherské monarchie hospodářským úpadkem. Zejména sílil nedostatek potravin, který zavdal k projevům občanského odporu v podobě demonstrací, tzv. hladových bouří, např. v Plzni krvavě potlačených.[2] Ve společensky napjaté atmosféře se pak hněv zejména chudšího obyvatelstva stále častěji zaměřoval na majetnější občany, v nichž často viděli spolupůvodce neutěšené potravinové situace.[3]
Taková situace panovala také v moravském Holešově. Ve městě sídlila početná židovská obec s vlastní samosprávou. Mezi zdejším obyvatelstvem křesťanského vyznání pak panovaly antisemitské nálady dlouhodobě: ve dnech 22.–24. října 1899 zde došlo k protižidovským-protiněmeckým násilnostem, které nepřímo souvisely se zrušením Gautschova jazykového nařízení, při nichž byla židovská čtvrť vyrabována, při střetech s četnictvem pak byly zabity čtyři osoby nežidovského původu.[4] Tento incident patřil k nejvýraznějším násilnostem v českých zemích v historii trvání Rakouska-Uherska.
Průběh editovat
.png)
Druhý a rozsáhlejší holešovský pogrom se udál 3. a 4. prosince 1918, v počátečním období židovského svátku Chanuka. Násilnosti vyvolali čeští vojáci, kteří se po uvolnění z rakousko-uherské armády průběžně vraceli z bojišť první světové války. Špatná morálka, nedostatek potravin a nacionalismus byli příčinou nespokojenosti, která se vymstila na židech, známých svým rakušáctvím, protičeským smýšlením a vyděláváním na bídě a utrpení ostatního obyvatelstva.[5]
Dění odstartovala skupina někdejších vojáků a místních, trávících večer v hostinci u Gruthardů.[3] Podnapilí vojáci začali vést nenávistné řeči, okolo půlnoci na 4. prosince pak padlo několik výstřelů,[3] po kterých se dav bývalých vojáků vrhl k násilnostem a ničení židovského majetku. K rabujícím vojákům se posléze přidalo i křesťanské holešovské obyvatelstvo.
Při pogromu byl vydrancováno celkem 51 židovských domácností a 26 obchodů (6 obchodů bylo následně zapáleno). Dva Židé při něm přišli o život: ozbrojenci během rabování zastřelili Huga Grätzera a probodli Hermanna Grünbauma, kteří se shodou okolností také nedávno vrátili z války.[6][7] Oba se snažili bránit své rodiny a majetek. Desítky lidí byly zraněny, zaznamenány byly také případy znásilnění.[3]
Pogrom zastavil až příchod dvou jednotek vojska tehdy vznikající Československé armády z Kroměříže a pozdější posily z Brna poté, co kroměřížské jednotky nedokázaly situaci zvládnout. Existují též spekulace, že násilnosti proběhly s vědomím velení kroměřížské posádky, která jim nezabránila v nejkratším možném čase.
Důsledky editovat
K vyšetření holešovských událostí vznikl zvláštní soud v Olomouci, který potom v červenci 1919 odsoudil celkem 13 organizátorů pogromu k trestu vězení v rozmezí 8 měsíců až 5 let za trestné činy loupeže, krádeže a nedovoleného ozbrojování. Tentýž soud pak za podíl na pogromu (krádež) odsoudil ještě dalších nejméně 121 osob k trestům vězení v rozmezí několika dnů až 2 měsíce. Divizní soud v Olomouci odsoudil nejméně 12 vojáků za loupež, krádež nebo veřejné násilí k trestům vězení v rozmezí 3 měsíce až 10 let.
Dobový tisk (mj. také největší deník Národní listy) o události informoval poměrně stroze a vícero médií dávalo násilnosti do spojitosti s levicovým extremismem. Tento výklad byl však tendenční vzhledem k atmosféře rodícího se státu, vytvořeného jako národního státu.
Následkem pogromu skoro polovina Židů opustila Holešov a Židovská městská obec pak byla připojena k městu Holešovu (oficiálně 15. května 1919, ale židovská samospráva fakticky přestala existovat už po pogromu).[4][8][9] Definitivně pak komunita zanikla během holokaustu v období druhé světové války.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Moderní-Dějiny.cz | Poslední pogrom na Moravě - Holešov, prosinec 1918. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Hladové bouře před sto lety si vyžádaly životy dětí. www.plzen.eu [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zdeněk Víšek: Pogrom v Holešově v prosinci 1918 | Listy. www.listy.cz [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-03.
- ↑ a b FIŠER, Zdeněk. Poslední pogrom. Události v Holešově ve dnech 3. a 4. prosince 1918 a jejich historické pozadí. Kroměříž: Katos Kojetín, 1996. ISBN 80-85945-06-1. S. 77–84.
- ↑ ZAPLETAL, František. Z historie holešovských židů. In: Historický sborník. Brno: Krajské museum v Gottwaldově, 1957. S. 43.
- ↑ Před 100 lety vypuklo v Holešově ostudné rabování a židovský pogrom. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-12-03 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OMELKA, Jakub. Pogrom v Holešově: Drancování, požáry, vraždy. Kroměřížský deník. 2018-12-06. Dostupné online [cit. 2023-01-03].
- ↑ OLAM - Společnost Judaica Holešov. Židovské památky v Holešově [online]. Město Holešov [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12.
- ↑ PÁLKA, Petr. Židovsko-křesťanské vztahy v Holešově na konci 19. století [online]. OLAM - Společnost Judaica Holešov [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06.
Literatura editovat
- Hlas národní obrany: Vojenský list. Praha: Ústřední svaz jednot československých poddůstojníků z povolání, 1.1.1938, 20(1), s. 13. ISSN 1805-0379. Dostupné online
- VRZGULOVÁ, Monika, KUBÁTOVÁ, Hana a kol.: Podoby antisemitismu v Čechách a na Slovensku v 20. a 21. století. Karolinum, Praha. 2017. ISBN 978-80-246-3495-1.
Externí odkazy editovat
- Virtuální průvodce holešovským pogromem (1918) odkaz na googlemaps
- Reportáž České televize (2013)