Otevřít hlavní menu
Tento článek je o stavu organismu. O stavu podchlazené kapaliny pojednává článek Podchlazení (termodynamika).

Podchlazení neboli hypotermie je stav, kdy teplota organismu poklesne pod úroveň potřebnou pro běžný metabolismus a fungování. U teplokrevných zvířat, včetně člověka, se za normálních podmínek teplota udržuje na stabilní úrovni. Hypotermie nastává, pokud vnitřní mechanismy těla nedokáží kompenzovat ochlazování vnějším prostředím.

Podchlazení
Klasifikace
MKN-10 T68.

Z medicínského hlediska se za podchlazení u člověka považuje nechtěný pokles teploty tělesného jádra pod 34 °C.

Příčiny podchlazeníEditovat

  • teplota okolí nižší než teplota těla, pobyt ve vodě, tonutí (zemřít na podchlazení lze i v tropickém moři 20 st teplém)
  • vítr
  • dehydratace, vyčerpání…

První pomoc při podchlazeníEditovat

Rozlišování mezi úrovněmi podchlazení podle teploty jádra jsou v praxi nepoužitelné. Vyžadují teploměr, který měří nízké teploty (25-35 st), nejlépe s rektální (konečníkovou) sondou. Třes rovněž není spolehlivým vodítkem — jeho přítomnost je závislá na energetických rezervách organismu.

Lehké podchlazeníEditovat

Podchlazený reaguje na oslovení, je schopen se sám pohybovat. Většinou tak nečiní, zaujímá "hibernační" polohu, pohybovat se odmítá. Základním příznakem podchlazení je když se o sebe přestaneme starat

  • Cukr — teplý nápoj s jednoduchými cukry, rychle vstřebatelnými i spalitelnými
  • Bič — přinucení k vlastnímu pohybu — nejsnáze dostupný zdroj tepla je naše aktivní svalstvo
  • Pokud je dostupné, je možno použít vnější zahřívání. V případě nemožnosti použití jiných technik, je možno umístit postiženého do spacího pytle se zdravou osobou. Ideálně by oba lidé měli být nazí.
  • Nástup třesu je nutno hodnotit jako snahu organismu o tvorbu tepla, ale třes velmi vyčerpává — je třeba dodat energii a zlepšit tepelnou izolaci.

Těžké podchlazeníEditovat

Podchlazený nereaguje na oslovení ani na lehký bolestivý podnět, nehýbe se. Životní projevy jsou minimálně znatelné. Tělesná teplota pod cca 32,5 stupňů Celsia, třes slábne nebo chybí.

  • Nemanipulovat s končetinami, netřít, nepoužívat celkové vnější zahřívání (sálavé teplo může způsobit těžké popáleniny), zejména nezahřívat horkou lázní — došlo by k roztažení cév na povrchu těla s nejstudenější krví, a jejímu proudění do srdce s rizikem zástavy.
  • Prevence dalších tepelných ztrát — kvalitní tepelná izolace — střídání prodyšných tepelně izolačních vrstev (spací pytle) s neprodyšnými voděodolnými vrstvami (igelit, izolační fólie (izotermická fólie), stanové tropiko). Hlavní pozornost je nutno věnovat ztrátám vedením do země (izolační podložka) a sáláním hlavou (dobře zakrýt).
  • Nechat podchlazeného zahřívat se zbytky vlastního tělesného tepla, které je schopen tvořit, pokud podchlazení není pod kritickou úrovní
  • Pokud je možná evakuace (nevedla by k ještě většímu podchlazení), transport do lepších podmínek a nemocnice

Proces zahřátí podchlazeného může trvat značně dlouho.

Při ztrátě životních funkcí (nehmatný tep a neznatelný dech) je třeba pacienta vždy nejprve ohřát, než je prohlášen za mrtvého.

Limit smrtiEditovat

Za limit, kdy již člověk není schopen života se považuje tělesná teplota 25 °C.

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.