Otevřít hlavní menu

Poděbradská jednota

Poděbradská jednota či Jednota poděbradská byla politická strana českých kališníků, založená 24. června 1448 v Kutné Hoře, v jejímž čele stál Jiří z Poděbrad. Prosazovala dodržování kompaktát a bojovala proti Strakonické jednotě českých katolíků. 3. září 1448 vojska Poděbradské jednoty téměř bez boje obsadila Prahu a otevřela tak Jiřímu z Poděbrad cestu k funkci správce země a později krále.

HistorieEditovat

Poděbradská jednota byla založena dne 24. června 1448 na sjezdu v Kutné Hoře a jejím správcem byl zvolen Jiří z Poděbrad. Již v srpnu téhož roku bylo svoláno vojsko jednotky, které se formovalo u Kutné hory. Odtud vytáhlo asi 9000 mužů v čele s Jiřím z Poděbrad vstříc Praze, která padla při útoku v noci z 2. na 3. září. Poděbradská jednota poté pozvala zástupce protistrany a neutrálních šlechticů na sněm, který se měl konat po 28. říjnu. Avšak ten se kvůli vzájemným rozbrojům nakonec nekonal. Jako odpověď na obsazení Prahy vznikla 8. února 1449 Strakonická jednota v čele s pány z Rožmberka. Dne 10. dubna obě strany vyjednali v Jindřichově Hradci roční příměří. V srpnu 1449 byl pak svolán sněm do Jihlavy, který však skončil bez výsledku.[1]

Obě strany využily příměří k tomu, aby získaly spojence. Poděbradská jednota si vyjednala podporu braniborských markrabat Albrechta Achilla a jeho bratra Fridricha II., mosbašského falckraběte Oty I. a míšeňského markraběte Viléma, zatímco Strakoničtí získali na svou stranu jeho bratra, saského vévodu Fridricha II. Záminkou k vypuknutí bojů se stala akce Buriana z Gutštejna, který v květnu 1450 zajal jednoho z rožmberských poslů. Vojsko Poděbradů obsadilo 23. května hrad Kostelec nad Sázavou a následně oblehlo Buštěhrad. Obléhání bylo přerušeno zprávou o příchodu strakonického vojska. Obě armády se střetly 1. června v dělostřelecké bitvě u Mýta, po které se Strakoničtí stáhli do Plzně. Následně bylo podepsáno příměří. Poděbradská jednota toho roku ještě na podzim táhla do Míšeňska.[1]

V listopadu byl do Prahy svolán tzv. svatokateřinský sněm, který měl jednat o urovnání sporů mezi jednotami a o obnovení míru v zemi a který trval až do následujícího roku.[1]

Známí členové jednotyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c BERAN, Zdeněk. Poslední páni z Michalovic. Jan IV. († 1435/1436) a Jindřich II. († 1468). České Budějovice: Veduta, 2010. 222 s. ISBN 978-80-86829-56-2. 

Externí odkazyEditovat