Otevřít hlavní menu

Poľana (pohoří)

pohoří

Poľana je krajinný celek Slovenského středohoří. Má charakter mohutného kruhového masivu. Jedná se o silně erodovaný stratovulkán, je nejvyšším sopečným pohořím na Slovensku. Na jejím území se nachází sopka s průměrem kaldery 6 km a obvodem téměř 20 km. Od roku 1981 je na významné části tohoto slovenského pohoří vyhlášena stejnojmenná chráněná krajinná oblast.

Poľana
Obec Strelníky leží na úpätí Poľany.JPG
Nejvyšší bod 1458 m n. m. (Poľana)
Rozloha 183 km²

Nadřazená jednotka Slovenské stredohorie
Sousední
jednotky
Zvolenská kotlina, Veporské vrchy, Stolické vrchy
Podřazené
jednotky
Vysoká Poľana, Detvianské předhoří

Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Polana.png
Horniny andezit, pyroklastické sedimenty
Povodí Slatina, Hron
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Poľana se nachází v centrální části Slovenska a ohraničují ji ze severu a z východu Veporské vrchy, na jihovýchodě Stolické vrchy a z jihu a ze západu Zvolenská kotlina. Pohoří je jen řídce osídlené a větší sídla se nacházejí zejména v okrajových částech. V jižní části leží okresní město Detva a město Hriňová.

Geomorfologie a geologieEditovat

Poľana je masivní pohoří s kruhovým půdorysem s průměrem asi 18 kilometrů. Jde o nejvyšší pohoří sopečného původu v Západních Karpatech. Vzniklo v neogénu (třetihorách), kdy se na plochý a starý povrch Slovenského rudohoří vylila láva ze stratovulkánu Poľany. Původní sopečné formy se dochovaly jen ojediněle, z velké části podlehly erozi větru, vody a slunce. Zajímavá je samotná kaldera Poľany. Vznikla, když se propadl původní vrchol sopečného kužele. Potok Hučava kalderu na západě rozřízl a přispěl k rychlému odnosu většiny málo odolných materiálů. Skalní stěny, které zůstaly, jsou celkem strmé a vytváří zajímavý vzhled vrcholové části pohoří.[1]

VrcholyEditovat

Nejvyšší vrch je Poľana (1458 m n. m.), který je nejvyšší a nejmohutnější z vrchů neogenního vulkanismu v Západních Karpatech. Poľana však představuje pouze nejvyšší současný pozůstatek středoslovenských neovulkanitů. Usuzuje se, že nejvyšším z nich byl Štiavnický stratovulkán, který mohl dosahovat výšky až 4 km.[2] Seznam všech vrcholů s výškou nad 900 metrů ukazuje Seznam vrcholů v Poľaně.

  • Přední Poľana – 1367 m n. m.
  • Kopce – 1334 m n. m.
  • Bukovina – 1294 m n. m.
  • Brusniansky grúň – 1271 m n. m.
  • Hrb – 1255 m n. m.
  • Drábovka – 1251 m n. m.
  • Sedlo – 1043 m n. m.

Geomorfologické podcelkyEditovat

Seznam geomorfologických podcelků[3]

TuristikaEditovat

Turisticky nejatraktivnější je centrální část pohoří s masivem Poľany. Vyhledávaný je zejména hřeben od Horského hotelu Poľana po Chatu pod Hrbom.

Turistické trasy na hlavní hřeben[4]Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poľana (pohorie) na slovenské Wikipedii.

  1. BÖHMER, Jozef, a kol. Slovenské rudohorie : Veporské vrchy. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1987. 258 s. 
  2. Konečný, V., 2008, Etapy vývoja štiavnického stratovulkánu. Enviromagazín, 6, s. 18 - 19
  3. Zpracované podle: KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. geology.sk, 2011 [cit. 2017-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (slovensky) 
  4. Turistické trasy na Poľaně

LiteraturaEditovat

  • BÖHMER, Jozef, a kol. Slovenské rudohorie : Veporské vrchy. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1987. 258 s. 

Externí odkazyEditovat