Nábytek

(přesměrováno z Počátky tvorby nábytku)

Nábytek neboli mobiliář je mobilní vybavení lidského obydlí, obytných, technických, hospodářských, pracovních, rituálních či rekreačních objektů nebo jejich vnějšího příslušenství (zahrad, pláží), ale také dopravních prostředků, technických a hospodářských prostor. Může mít funkci relaxace, užitkovou, či jako prostředek práce.

Tvůrce nábytku, Ludwig Deutsch
Na tento článek je přesměrováno heslo mobiliář. O vybavení veřejných prostranství pojednává článek městský mobiliář.

HistorieEditovat

První primitivní, ale funkci plnící nábytek se vyskytoval s prvními lidskými sídly již v pravěku. Zpočátku byl používán v jeskyních u ohnišť a byl vyroben podobně jako samotné obydlí, a to z posbíraného nebo pazourky opracovaného dřeva, kamenů nebo kostí. Příkladem může být kamenný dům Skara Brae na Orknejských ostrovech, kde se dochoval i původní kamenný nábytek. Běžně však lidé v paleolitu používali k výrobě dřevo, především větve. Díky tomu, že vytvořili různé nástroje (sekyry, nože, pily, dřevěné paličky, škrabadla – předchůdce hoblíku, šídla, jehly) a objevili první stroj na opracování dřeva (smyčcový svidřík, kterým se běžně rozdělával oheň), mohli vyrábět nábytek z dílců spojených čepem nebo oplétaným spojem (koženými řemínky, liánami). Tím vznikly různé lehátka proplétané proutím nebo trávou, stoličky, stoly, police ap.[1][2]

RozděleníEditovat

Nábytek dělíme podle několika kritérií:

  • využití (účel, funkce, konstrukce): interiérový/exteriérový; solitér/souprava; jednotka/série; skládací/stabilní; mobilní/vestavěný; domácí/pracovní/cestovní; relaxační/tělocvičný; víceúčelový (polyfunkční)
  • materiály: dřevo, kovy, sklo, plasty, textilie, keramika, cihly, beton, papír
  • stáří a vzhled: sloh, styl, design

VyužitíEditovat

obývací:

  • sedací: židle, křeslo, sedačka, stolička, míč, lavice, pohovka, gauč, nosítka, vana, bidet, posed
  • lehací: lehátko, postel, palanda, lavice, pohovka, vana
  • klekací: klekátko, chrámová lavice, stalla, zpovědnice
  • stojací: kazatelna, sprchová vanička, žebřík
  • houpací: křeslo, houpačka, kolébka, kůň
  • jídelní, psací, pracovní, hrací: stůl

úložný:

  • stabilní: skříně, skříňky, police, kredence, noční stolky, trezory, věšáky
  • mobilní: truhly, skříňky, kufry

dekorační:

  • reprezentační - reprezentuje společenské či hospodářské postavení majitele
  • výstavní - má funkci estetickou a/nebo obchodní, někdy úložnou, jindy sedací

dělicí zástěna, paravan, chórová přepážka

víceúčelové předměty s možnou funkcí nábytku: bedna, kufr, žebřík, klavír, elektrospotřebič, vana, kamna, pec, hračka


Nábytkové soustavy, soubory a jednotky zvláštního určení

  • pro ubytovací, stravovací a společenská zařízení
  • pro školy a školky
  • pro kanceláře (administrativu, obchod)
  • pro továrny a dílny
  • pro zdravotnická zařízení, laboratoře, koupelny, sportovní stadiony a fitcentra
  • pro chrámy, modlitebny, synagogy
  • pro ostatní zařízení se zvláštním určením

Nábytkové slohy a obdobíEditovat

Slohy nábytku v českých zemích[3]
1030–1250 Románský sloh
1220–1520 Gotika
1520–1650 Renesance
1620–1810 Baroko
Pozdní baroko Klasicismus Rokoko Luiséz Lidový nábytek
1800–1820 Neoklasicismus a Empír Romantismus
1815–1850 Biedermeier Lidový nábytek
1840–1910 Historismus
Novogotika Novobaroko Druhé rokoko Novorenesance Eklekticismus
1895–1920 Secese | Kubismus | Konstruktivismus
1920–2020 slohy 20.– 21. století
Art Deco Tradicionalismus Funkcionalismus Bruselský styl
postmoderna a další

GalerieEditovat

Galerie různých druhů nábytku:

Výroba nábytkuEditovat

Související informace naleznete také v článku Nábytkářský průmysl.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Zdeněk Wirth, František Cimburek, Karel Vladimír Herain: Dějiny nábytkového umění I-III. Praha 1948 - 1952, reprint Argo Praha 1996
  • Daniela Karasová: Dějiny nábytkového umění IV.. Argo Praha 2001

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat