Plynovod Jamal–Evropa

plynovod

Plynovod Jamal–Evropa je plynovod, dlouhý 1 670 km, který přivádí plyn do Německa, Polska a Běloruska z Ruska. Ve městě Toržok v Rusku se napojuje na starší ruské plynovody, které přivádějí plyn z nalezišť zemního plynu na poloostrově Jamal a z přilehlých oblastí (sever Ťumenské oblasti, severní Ural, Komijská republika).

Mapa plynovodu

Plány stavby plynovodu Jamal–Evropa začaly v roce 1992. Mezivládní dohody mezi Ruskem, Běloruskem a Polskem byly podepsány roku 1993. V roce 1994 společnost Wingas, joint venture firem Gazprom a Wintershall – dceřiná firma společnosti BASF, začala se stavbou německé části plynovodu. Mezi polskou obcí Gorzyca a německou obcí Lebus bylo pod řekou Odrou postaveno napojení na polskou část plynovodu, které se na německé straně v Lebusu napojuje na plynovod JAGAL. První dodávky plynu do Německa dorazily v roce 1997. Německou část plynovodu spravuje německo-ruský Wingas. Polská část plynovodu byla postavena na tři etapy v letech 1994-1999 především polskými firmami Gazoprojekt S.A., Gazobudowa, GAZ-2000, ABB Zamech Elbląg, Alstom Polska. Polskou část plynovodu provozuje polsko-ruský Europol Gaz S.A.. Běloruská část plynovodu Jamal-Evropa byla dokončena v roce 1999. V roce 2004 ruský Gazprom získal 50 % akcií státního běloruského distributora plynu Beltransgaz a přejal kontrolu nad běloruskou částí plynovodu Jamal. V roce 2011 pak Gazprom společnost Beltransgaz zcela převzal[1] a běloruskou část Jamalu současně provozuje jeho dceřiná společnost Gazprom Transgaz Belarus. Z bělorusko-ruské hranice plynovod Jamal vede 402 km do města Toržok nedaleko Moskvy, kde se spojuje s několika plynovody přivádějícími plyn z oblasti poloostrova Jamal, severního Uralu a severní části Ťumenské oblasti (plynovody Toržok-Uchta-Vuktyl, Severní část Ťumeňské oblasti-Torzhok, Uchta-Toržok, Uchta-Toržok 2). V Rusku plynovod provozuje společnost Gazprom.

Plynové potrubí má průměr 1 420 mm, tlak v něm zajišťuje 15 kompresorových stanic (4 v Rusku, 5 v Bělorusku, 5 v Polsku, 1 v Německu). Plynovod navazuje na ruské plynovody přivádějící plyn ze severu do ruského města Toržok a vede 402 km Ruskem, 575 km vede Běloruskem, 683 km vede Polskem a několik kilometrů Německem, kde se napojuje na místní německou síť plynovodů (plynovod JAGAL).

ReferenceEditovat

  1. Rusko-běloruské plynové války končí. Gazprom poprvé zcela ovládl plynovody druhého státu. IHNed.cz [online]. 2011-11-29 [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat