Plovoucí podlaha

typ podlahového systému, který není pevně spojený s podkladem

Plovoucí podlaha je typ podlahového systému, který se skládá z panelů nebo prken, které jsou dohromady spojeny pomocí zámku nebo lepidla a položeny na jednovrstvém, nebo vícevrstvém podkladu. Podklad tvoří tepelně a zvukově izolační hmoty. „Plovoucí“ se tento typ podlahy nazývá proto, že není připevněna k podkladu trvale, ale volně na něm leží. Používá se v bytových prostorách a ve veřejných budovách.

Plovoucí podlaha

Druhy plovoucích podlah editovat

Podle druhu nášlapné vrstvy editovat

Podle druhu roznášecí vrstvy editovat

Výhody editovat

Nejvýznamnější výhodou plovoucí podlahy je její akustická izolace, která zabraňuje přenosu hluku z místnosti do ostatních částí domu. Mezi další výhody plovoucích podlah patří zejména rychlost montáže a čistota při pokládce. Dále menší nároky na pevnost podkladu, zdravotní nezávadnost, jednoduchá údržba a v neposlední řadě i snadná demontáž a cena.

Nevýhody editovat

Plovoucí podlahy nejsou vhodné do vlhkých místností či místností s často se měnícím klimatem jako jsou předsíně, vstupní haly apod.

Konstrukce plovoucí podlahy editovat

Plovoucí podlaha sestává z několika vrstev. Vespod leží podkladní vrstva podlahy, na ní je zvukově izolační vrstva, tvořená různými druhy stavebních akustických izolací, dále vrstva roznášecí a vrstva nášlapná, tvořící vrchní část skladby.

Podlaha je uložena na nosné konstrukci stropu (železobetonová deska, dřevěný záklop, ...), nebo v případě spodního podlaží na základové desce.

Vrstvy editovat

  • Nášlapná vrstva: Horní vrstva skladby podlahy, která je ve styku s okolím. Může být tvořena dřevěnými vlysy, parketami, apod. Pro plovoucí podlahy se nedoporučuje použití keramické dlažby z důvodu takřka nemožného akustického odizolování.
  • Roznášecí vrstva: Roznáší tlaky přenášené z nášlapné vrstvy rovnoměrně do podkladu. Může být tvořena např. dřevotřískovými deskami (lehká plovoucí podlaha) nebo betonovým potěrem či mazaninou (těžká plovoucí podlaha)
  • Zvukově-izolační vrstva: Má za úkol zabránit přenosu hluku do okolních konstrukcí a prostor za nimi. V praxi se používají různé druhy stavebních zvukově izolačních desek.
  • Parotěsná vrstva: Zabraňuje případnému vnikání vlhkosti ze spodních konstrukcí do izolační vrstvy. V praxi se používá například PVC fólie.

Hodnocení z hlediska požadavků na akustickou izolaci editovat

Konstrukce hodnotíme podle 2 hledisek.

  • Vzduchová neprůzvučnost: Schopnost konstrukce zabránit šíření zvuku vzduchem (hlasy, zvuky strojů, apod.).
  • Kročejová neprůzvučnost: Schopnost konstrukce zabránit šíření zvuku kontaktem s konstrukcemi (kroky, údery do konstrukce, apod.).
  • Podkladní vrstva: Jde o vrstvu vytvářející dokonale rovný podklad pod ostatní vrstvy podlahy (Např. betonový potěr, samonivelační stěrka, apod.)

Ideální podklad pro plovoucí podlahy je podkladový beton, dostatečně vyschlý na to, aby nedošlo k poškození podlahové krytiny. Dilatace od stěn by měla být minimálně 10 mm, a to kvůli tepelným a vlhkostním změnám.

Plovoucí podlaha se zásadně pokládá plovoucím způsobem, většinou pomocí zámkových spojů. Není pevně spojena s podkladní vrstvou -"plave".

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Václav Hájek a kolektiv, Doc. Ing. Petr Hájek, Ing. arch. Miroslav Hlaváček, Ing. arch. Miloslav Charouzd (1999), Pozemní stavitelství, Sobotáles, Praha 1.