Plovdivská oblast
Plovdivská oblast (bulharsky Област Пловдив) je oblast v centrálním jižním Bulharsku (dříve část Východní Rumélie). Je jednou z 28 bulharských oblastí. Skládá se z 18 obštin. Administrativním centrem je Plovdiv.
Plovdivská oblast Област Пловдив | |
---|---|
Pohled na Rodopy v blízkosti vesnice Vrata v jižní části oblasti | |
Geografie | |
Hlavní město | Plovdiv |
Souřadnice | 42°10′ s. š., 24°45′ v. d. |
Rozloha | 5 972,9 km² |
Časové pásmo | východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 631 516 (2022) |
Hustota zalidnění | 105,7 obyv./km² |
Jazyk | Bulharština |
Národnostní složení | Bulhaři |
Náboženství | pravoslaví, islám |
Správa regionu | |
Stát | Bulharsko |
Nadřazený celek | Bulharsko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 18 obštin |
Vznik | 8. ledna 1999 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | PB |
NUTS | 3 |
Označení vozidel | РВ |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatZahrnuje části Hornothrácké roviny, Rodopů, Sredné gory, Subbalkánských údolí a Staré Planiny, včetně jejího nejvyššího vrcholu Botevu (2376 m n. m.). Největšími řekami v provincii jsou Marica, Strjama, Pjasačnik. Bylo zde vybudováno mnoho přehrad, nejdůležitější je vodní nádrž Pjasačnik. Oblast je bohatá na minerální prameny, nachází se zde několik větších lázní - Chisarja, Narečen, Baňa a menších lázní Klisura, Asenovgrad, Kuklen, Rosino, Krasnovo, Stoletovo a dalších. V provincii je mnoho přírodních pamětihodností, především v národním parku Střední Balkán, včetně okázalého vodopádu Rajsko Praskalo, nejvyššího na Balkáně.
Hospodářství
editovatHospodářství provincie je velmi významné. Zemědělská výroba je intenzivní a efektivní s vysokým podílem zavlažovaných ploch. Nejvýznamnějšími plodinami je ovoce (jablka, švestky, hrušky, třešně, hrozny, melouny a vodní melouny), zelenina (rajčata, papriky, mrkev, zelí, brambory), pšenice, rýže, ječmen a další. Průmysl je značně rozvinut: železná metalurgie v Plovdivu; prospívající elektronický průmysl v Plovdivu, Săedinenii, Vojvodinovu, Radinovu a dalších vesnicích v oblasti; zemědělské stroje (traktory) v Karlovu, zbrojovky v Sopotu, Karlovu a Plovdivu; chemický průmysl v Plovdivu, Asenovgradu; potravinářský průmysl je rozvinut skoro všude, především v Plovdivu a Asenovgradu (víno). Rozvíjí se cestovní ruch ve spojení s bohatým kulturním dědictvím oblasti a četnými minerálními prameny, které mají mezinárodní význam.
Administrativní dělení
editovatOblast se administrativně dělí na 18 obštin.
Obština |
Sídlo |
Města
editovatSprávním střediskem oblasti je Plovdiv, kromě sídelních měst jednotlivých obštin, přičemž Kalojanovo městem není, se zde nacházejí města Baňa, Kalofer a Klisura.
Obyvatelstvo
editovatK 15. září 2024 v oblasti žilo 707 723 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 739 512 obyvatel.[1] Podle sčítání 7. září 2021 bylo národnostní složení následující:[2][p 3]
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ Актуална таблица на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области и общини). Обновява се месечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Население по етническа принадлежност, статистически райони, области и общини към 7.09.2021 година [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2022 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plovdivská oblast na Wikimedia Commons