Pletací systém
Pletací systém (anglicky leading feet) je soustava všech pracovních orgánů zátažného pletacího stroje, kterými se řídí tvorba jednoho řádku pleteniny.
Ke každému systému se přivádí jedna pletací nit, ze které se během jedné obrátky stroje vytvoří řádek oček, takže počet systémů může být shodný s počtem řádků upletených na jednu obrátku stroje. Jen v případě (možného) nastavení systému na převěšování niti se nová očka netvoří.[1]
Systémy na okrouhlých pletacích strojích editovat
Složení systému editovat
K systému patří podavač (něm.: Fournisseour), který vede nit přes kontrolu uzlů a tlustých míst, prochází zarážkou a zařízením zajištujícím konstantní napětí niti (s pomocí kuželových ozubených kol, zásobníku s převinutou pletací nití aj[2]).
Nit je vedena dále přes zámek, kterým se ovládá pohyb jednotlivých jehel. [3]
Vlastní pletací orgány, tj. jehly a jehelní lůžko, však k pletacímu systému nepatří.[1]
Konstrukce systémů asi od začátku 21. století umožňují u strojů s průměrem nad 165 mm nerušené zpracování při rychlosti podávání niti do 2 m/sec.[4]
U maloprůměrových okrouhlých strojů se udává maximální rychlost se 4 m/sec.[5]
Hustota systémů editovat
se obvykle měří počtem systémů na průměr stroje v anglických palcích (2,54 cm). Protože se s každým instalovaným systémem násobí počet obrátek stroje a s tím počet upletených řádků,[6] jsou moderní velkoprůměrové stroje často konstruovány na nižší obrátky při maximálně možném počtu systémů.
V roce 2012 se udávaly jako příklad maximální hustoty stroje s průměrem 42 palců a 152 systémy tj. s hustotou 3,6. Tyto konstrukce však vyžadují speciální úpravy ústrojí k ovládání jehel.[7] Známý okrouhlý stroj Relanit má dokonce 4 systémy na palec. Některé studie upozorňují na fakt, že s vyšší hustotou systémů se zvyšuje náchylnost ke zkrucování hotové pleteniny.[8]
Systémy na plochých pletacích strojích editovat
Na plochých strojích se systémy nacházejí na saních s vratným pohybem podél pevně umístěného jehelního lůžka. Instaluje se maximálně 5 systémů na stroj.
Moderní stroje používají při pracovní šířce do 244 cm (s 2 vývody) a rychlosti 1,2 m/sec. 2-3 systémy na vývod[9]
Poznámka editovat
Ve starší české odborné literatuře se pro pletací systém často používalo označení pracovní systém nebo tvořič.[5]
Literatura editovat
- Holthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2007, ISBN 978-3871509803, str. 270
- Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 258-259
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 704-705
Reference editovat
- ↑ a b Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 258-259
- ↑ Produkte für Rundstrickmaschinen [online]. Memminger-Iro, 2020 [cit. 2020-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-25. (německy)
- ↑ K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X , str. 66-70
- ↑ Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing, ISBN 1 85573 333 1, str. 159
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 704-705
- ↑ Production Calculation of Knitting [online]. Textile Calculation, 2020 [cit. 2020-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-11. (anglicky)
- ↑ Number of feeders and feeder density [online]. Science Direct, 2009-01-18 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spirality of Single Jersey Fabric [online]. Research Gate, 2010 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flachstrickmaschine ADF 530-16 K [online]. Stoll, 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (německy)