Plešný
Plešný (1066[2] m n. m.), německy Pleschen, (spíše chybně Velký Plešný – ve státních oficiálních mapách se tento název nikdy nepoužíval[3]) je třetí nejvyšší hora Šumavského podhůří a nejvyšší hora jeho podcelku Českokrumlovská vrchovina. Tyčí se 16 km západo-severozápadně od Českého Krumlova a 18 km jiho-jihovýchodně od Prachatic. Jeho svahy jsou zalesněny smrčinou a pokryty balvany a skalními výchozy.[4]
| Plešný | |
|---|---|
 Plešný z Chlumu | |
| Vrchol | 1066 m n. m. |
| Prominence | 134 m ↓ JZ sedlo s Chlumem[1] |
| Izolace | 1,8 km → Chlum |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #241 Ultratisícovky #73 Nejprominentnější hory CZ Hory Šumavského podhůří #3 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumavské podhůří / Českokrumlovská vrchovina / Plešenská hornatina / Dřevíčská hornatina |
| Souřadnice | 48°52′30″ s. š., 14°7′4″ v. d. |
  Plešný | |
| Povodí | Křemžský potok → Vltava → Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přístup editovat
Vrchol Plešného i sousedního Chlumu leží od roku 1947 na území vojenského újezdu Boletice, a je proto nepřístupný. O víkendech a státních svátcích jsou přístupné značené cesty, ty se ale oběma vrcholům zdálky vyhýbají. Nejvíce se vrcholu blíží cyklostezka č. 1251, která prochází 2,3 km severně od vrcholu. Toto místo je i nejvyšším turisticky přístupný bodem Plešného, přestože k vrcholu mu chybí ještě 300 výškových metrů.
S povolením ke vstupu by byl dobře přístupný z Tisovky – nejprve po zmíněné cyklostezce č. 1251, od které se v jejím nejvyšším místě odděluje neznačená Ondřejovská cesta (silnice) do sedla s Chlumem, kde z ní odbočuje doleva Horní cesta a na ni navazující Prodloužená cesta. Necelých 400 metrů od vrcholu se od Prodloužené cesty odpojuje rovný průsek až na vrchol. Celá cesta z Tisovky by měřila 6,5 km s převýšením 350 metrů.
Flóra a fauna editovat
Díky členitosti terénu a činnosti armády bez intenzivního zemědělství se ve vojenském újezdu udržela řada společenstev a organismů, jaké se jinde ve střední Evropě staly vzácnými.[5] Mezi nejvýznamnější zástupce květeny patří druhy vázané na bezlesí a řídké lesy, jako je hořeček český, popelivka sibiřská, početné populace hruštičkovitých a 15 druhů orchidejí.
Síť neznečištěných neregulovaných toků hostí i největší středoevropskou populaci perlorodky říční a vranky obecné. Hnízdí zde také nejméně 136 druhů ptáků, mimo jiné chřástal polní, datlík, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší a skřivan lesní. Ti se stali důvodem vyhlášení Ptačí oblasti Boletice. Ze savců je významný trvalý výskyt rysa ostrovida, početné jsou populace vysoké zvěře a prasete divokého.
Další vrchol editovat
Asi 800 m jihozápadně od hlavního vrcholu se nachází nevýrazný hlavní vrchol, pojmenovaný autory projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jako Plešný – J vrchol (1001 m, souřadnice 48°52′7″ s. š., 14°6′51″ v. d.).[2][6]
Reference editovat
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Archivní mapy [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Plešný na Tisicovky.cz
- ↑ Plešný na Treking.cz
- ↑ Velký Plešný - J vrchol (HLV 384; 1002 m) [online]. Tisícovky [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.