Plato (sonda)

připravovaný kosmický dalekohled

Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) je vesmírná astrometrická observatoř Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž hlavním cílem je hledání exoplanet tranzitní metodou.[1]

Plato
Schéma sondy
Schéma sondy
Start2026 (plánováno)
KosmodromGuyanské kosmické centrum
Nosná raketaAriane 62
Trvání mise4 roky (plán)
ProvozovatelESA
Druhkosmická observatoř
Hmotnost2 300 kg
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sonda by měla být vynesena do kosmu v roce 2026 pomocí rakety Ariane 6. Poté by měla být přemístěna do konečného umístění v libračnímu bodu L2 ve vzdálenosti 1,5 milionu km od Země, odkud bude provádět pozorování.

Cíle mise editovat

Sonda Plato by se měla oproti dřívějším podobným sondám (COROT, Kepler a TESS) zaměřit na hvězdy podobné Slunci, kterých by měla pozorovat více než 200 000.[1] U nich bude hledat soustavy podobné naší Sluneční soustavě. Předpokládá se, že by jich měla najít několik desítek.[2]

Vlastnosti nalezených soustav by měly pak podrobně prozkoumat pozemské dalekohledy, mezi nimi i dvoumetrový Perkův dalekohled v Ondřejově.[3]

Historie příprav editovat

Mise byla schválena v roce 2014.[4] Tehdy byl start sondy plánován na rok 2024.[5]

Vlastní stavba sondy začala v roce 2018.[6] Na začátku roku 2022 pak byla provedena kritická revize projektu a bylo rozhodnuto o jeho pokračování s vypuštěním v roce 2026.[7]

Popis sondy editovat

Sonda by měla mít startovní hmotnost 2300 kg a rozměry ve složeném stavu 3,5 × 3,1 × 3,7 m. Po rozložení slunečních panelů o celkové ploše 30 m² se její šířka zvětší na 9 m.[1]

Životnost sondy je plánována na 4 roky s možným prodloužením až na 8,5 let.

Česko se na sondě podílí dodávkou kontejnerů pro přepravu kamer a software pro jejich řízení. Pracovníci z Atronomického ústavu Akademie věd se pod vedením Petra Kabátha spolupracují na vědeckém řízení mise.

Vědecké vybavení editovat

Hlavním vědeckým přístrojem sondy je modul s 26 kamerami pozorujícími ve viditelném světle.

  • Z nich bude 24 je určeno pro hvězdy s hvězdnou velikosti slabší než 8 mag; ty bude snímkovat každých 25 sekund.
  • Dvě rychlé kamery budou pozorovat hvězdy s velikostí 4–8 mag, které budou snímkovány každé 2,5 sekundy.

Každá kamera bude mít snímač o velikosti 81,4 megapixelů; všechny kamery by pak měly mít dohromady 2 gigapixely, což je nejvíce ze všech existujících i plánovaných dalekohledů ve vesmíru[1] (pro srovnání: Near Infrared Camera na dalekohledu Jamese Webba má 10 snímačů po 4 megapixelech).

Užití většího množství kamer by mělo výrazně snížit odstup signálu od šumu a zvětšit pozorovací pole oproti dosavadním sondám. Díky tomu by měla u exoplanet určit jejich rozměry s dosud nedosažitelnou přesností 3 % a jejich hmotnost na 10 %.[1] S touto přesností by také měli být vědci schopni určit jejich stáří.

Reference editovat

  1. a b c d e Plato factsheet [online]. Evropská kosmická agentura, 2022 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Hlubinami vesmíru s dr. Petrem Kabáthem, exoplanety 2. díl [online]. TV Noe, 2022-01-08 [cit. 2023-03-28]. Čas 0:33:30. Dostupné online. 
  3. SUCHAN, Pavel. Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd [online]. Česká astronomická společnost, 2016-09-26 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  4. N° 6–2014: ESA selects planet-hunting PLATO mission [online]. Evropská kosmická agentura, 2014-02-19 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MARTINEK, František. ESA bude znovu pátrat po exoplanetách [online]. Česká astronomická společnost, 2014-02-10 [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  6. Construction of Europe's exoplanet hunter Plato begins [online]. Evropská kosmická agentura, 2018-10-04 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Plato exoplanet mission gets green light for next phase [online]. Evropská kosmická agentura, 2022-01-14 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat