Planika

rod rostlin

Planika (Arbutus) je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Jsou to stálezelené stromy nebo keře s nápadně červenou borkou a jednoduchými, střídavými, tuhými listy. Květy jsou pětičetné, uspořádané ve svazečcích nebo hroznech, plodem je bobule. Rod zahrnuje 12 druhů a je rozšířen v teplých oblastech Eurasie a Severní Ameriky. V Evropě rostou dva druhy, planika obecná a planika drobnoplodá. Do střední Evropy žádný z těchto druhů nezasahuje. Plody planiky obecné jsou využívány jako ovoce a vyrábějí se z nich alkoholické nápoje. Planiky mají význam v medicíně a poskytují výhřevné dřevo. V subtropických oblastech jsou pěstovány jako okrasné dřeviny, v podmínkách střední Evropy však nejsou zimovzdorné.

Jak číst taxoboxPlanika
alternativní popis obrázku chybí
Planika Menziesova (Arbutus menziesii)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďvřesovcovité (Ericaceae)
Rodplanika (Arbutus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kmen planiky drobnoplodé

Popis editovat

Planiky jsou vzpřímeně rostoucí, stálezelené stromy nebo keře s červenou nebo rezavě hnědou kůrou, odlupující se v tenkých plátech. Některé druhy mohou mít vlivem působení periodických požárů vegetace zduřenou bázi kmene. Listy jsou jednoduché, kožovité, s vejčitou nebo eliptickou, celokrajnou nebo na okraji jemně či řídce zubatou čepelí. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, uspořádané ve svazečcích nebo hroznech. Kalich je vytrvalý, složený z 5 na bázi srostlých lístků. Koruna je srostlá, smetanová až nažloutlá, baňkovitá. Tyčinek je 10, jsou volné a nevyčnívají z květů. Semeník obsahuje 5 komůrek a nese čnělku zakončenou hlavatou bliznou. Plodem je oranžově až tmavě červená, šťavnatá bobule, obsahující 1 až 5 semen. Plody jsou na povrchu pokryté kuželovitými výrůstky.[1]

Rozšíření editovat

Rod planika zahrnuje 12 druhů. Je rozšířen ve Středomoří, západní Evropě, jihozápadní Asii, západních oblastech Severní Ameriky, Mexiku a Střední Americe. Centrum rozšíření je v Mexiku, kde roste 8 druhů, z toho 4 endemické. Planika kanárská je endemit Kanárských ostrovů, druh Arbutus pavarii je endemit Libye.[2]

V Evropě rostou dva druhy. Planika obecná je rozšířena v celém Středomoří a některých částech západní Evropy (Francie, jihozápadní Irsko). Planika drobnoplodá se vyskytuje v jihovýchodní Evropě a na Krymu. Oba druhy rostou také v jihozápadní Asii. V Řecku, kde se areály obou druhů protínají, se vyskytuje i spontánní kříženec, planika rudokorá (A. x andrachnoides)[3] V Severní Americe rostou 3 druhy. Vyskytují se v západních a středojižních oblastech USA, pouze planika Menziesova zasahuje i do jihozápadní Kanady. Druh Arbutus xalapensis zasahuje jako jediný i do Střední Ameriky (Guatemala, Nikaragua, Honduras).[4][2]

Ekologické interakce editovat

 
Čmelák opylující květy planiky obecné

Květy planiky Arbutus xalapensis (syn. A. peninsularis) jsou specializovány na opylování kolibříkem pruholícím (Hylocharis xantusi).[5] V rámci rodu je uváděno také opylování netopýry.[6] Plody planik tvoří významnou součást potravy plodožravých ptáků, ve Středomoří např. drozda zpěvného a sojky obecné.[7] Ve Středomoří je planika obecná živnou rostlinou housenek krásného babočkovitého motýla ostruháka jižního (Charaxes jasius). V Severní Americe poskytují planiky potravu housenkám lišaje Sphinx perelegans a řady druhů martináčů (Antheraea polyphemus, Citheronia splendens, Hyalophora euryalus, Hylesia continua, Saturnia mendocino, Saturnia pavonia a Saturnia walterorum).[8]

Planiky jsou zajímavé tím, že mají dva odlišné způsoby růstu v závislosti na světelných podmínkách. Při dostatku světla rostou keřovitě a větví se sympodiálně, zatímco ve stinném prostředí mají monopodiální větvení a stromovitý růst s hlavním kmenem.[9]

Mykorhiza editovat

Rod Arbutus má podobně jako rod Arctostaphylos a zástupci podčeledi Pyroloideae zvláštní typ mykorhizy, který byl popsán jako arbutoidní mykorhiza. Podílejí se na ní stopkovýtrusné houby. Jedná se v podstatě o endomykorhizu, která však vykazuje některé podobnosti s ektomykorhizou.[10]

Taxonomie editovat

Rod Arbutus je v rámci čeledi Ericaceae řazen do podčeledi Arbutoideae. Výsledky fylogenetických studií ukazují, že rod není v současném pojetí monofyletický a americké druhy tvoří samostatnou vývojovou linii, představující bazální větev podčeledi Arbutoideae.[11] V budoucnu budou pravděpodobně vyčleněny do nového rodu, tato změna taxonomie však dosud nebyla provedena.

Zástupci editovat

Význam editovat

Planiky jsou ceněné subtropické okrasné dřeviny. Svrchní vrstva kůry kmene a větví se s přibývajícím věkem loupe a odkrývá hladkou, červeně zbarvenou vnitřní kůru. Ozdobné je i olistění, plody a květy. Mezi nejčastěji pěstované druhy náleží planika obecná, planika rudokorá a americká planika Menziesova.[13] Rostliny preferují plné výsluní a vyžadují úživnou, dobře propustnou půdu. Planika Menziesova je kyselomilná. Množí se polovyzrálými řízky odebíranými v pozdním létě nebo podzimním výsevem.[14]

Některé druhy mají význam v medicíně. Plody a listy planiky obecné a planiky drobnoplodé jsou využívány jako antiseptikum, diuretikum, antioxidant a laxativum, mají také antibiotické a svíravé účinky. Severoamerická planika Menziesova slouží jako emetikum, odvar z kůry je zevně používán na různé kožní neduhy a zranění. Planika obecná je také užívána ke snížení arteriální hypertenze.[15] Dřevo planik je velmi výhřevné a dlouho hoří. Jako stavební dřevo nemá význam, protože z něj nelze vyrobit rovné trámy. Vyrábí se z něj kvalitní dřevěné uhlí.[16]

Kulturní význam a mytologie editovat

Severoamerické planiky jsou nazývány „Madrones“, podle španělského výrazu madroño. Evropské druhy jsou označovány jako „jahodové stromy“ podle podobnosti jejich plodů s jahody. Planikový strom tvoří součást znaku (medvěd a jahodový strom) města Madrid ve Španělsku. V centru města na náměstí Puerta del Sol se nachází socha medvěda pojídajícího ovoce ze stromu Madroño (planika). Obraz se zobrazuje na znacích, symbolech města, taxi, poklopech, vchodech a v jiné městské infrastruktuře. Triptych autora Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší byl uváděn v inventářích španělské koruny jako „obraz s plody planiky“.

V irském folkloru je hon na bílou laň symbolem hledání moudrosti a staří Irové věřili, že by se posvátná srna mohla snad nacházet pod přístřeškem z planiky.[16]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SØRENSEN, Paul D. Flora of North America: Arbutus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ABRAHAMCZYK, Stefan; RENNER, Susanne S. The temporal build-up of hummingbird/plant mutualisms in North America and temperate South America. BMC Evolutionary Biology. 2015, čís. 15. 
  6. FLEMING, Theodore H.; GEISELMAN, Cullen; KRESS, W. John. The evolution of bat pollination: a phylogenetic perspective. Annals of Botany. 2009, čís. 104. 
  7. SNOW, Barbara; DAVID, Snow. Birds and berries. [s.l.]: T & AD Poyser, 1998. ISBN 978-1-4081-3822-9. (anglicky) 
  8. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PUGNAIRE, Francisco I. (ed.). Handbook of functional plant ecology. [s.l.]: Marcel Dekker, Inc., 1999. ISBN 0-8247-1950-6. (anglicky) 
  10. MOORE, David. Arbutoid mycorrhizas [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. HILEMAN, Lena C. et al. Phylogeny and biogeography of the Arbutoideae (Ericaceae): Implications for the Madrean-Tethyan hypothesis.. Systematic Botany. 2001, čís. 26(1). Dostupné online.  Archivováno 14. 7. 2020 na Wayback Machine.
  12. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  13. DIRR, Michael A. Trees and shrubs for warm climates. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-88192-525-X. (anglicky) 
  14. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 
  15. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  16. a b Unraveling the Secrets of the Apple of Cain [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat