Plačkov (Holešov)
Plačkov (německy Placzkow) je bývalé předměstí v Holešově v okrese Kroměříž. Pod názvem Holešov Plačkov se do roku 1938 také jednalo o samostatné katastrální území o rozloze asi 5,9 km².[1]
| Plačkov | |
|---|---|
.jpg) Ulice Plačkov, jádro někdejšího předměstí | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Holešov |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′46″ s. š., 17°34′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Holešov |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 769 01 |
  Plačkov | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem zhruba kolmo navazovala na jeho starší jihozápadní předměstí podél hlavní cesty na Kroměříž, později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).[2] Samotná vesnice byla tvořena širokou, dvakrát mírně esovitě zahnutou ulicovkou, která dodnes nese, coby holešovská ulice, název Plačkov.[3]
Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím Martinice a Zahnašovice. Zastavěnou oblast katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předměstí před Žopskou bránou ve druhé polovině 17. století. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal barokní panský pivovar. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.[4]
V říjnu 1621, zatímco vzbouření Valaši dobývali holešovský zámek, jejich uherští spojenci vyrabovali a zapálili všechny chalupy a stodoly na Plačkově a část Žopské ulice.[5]
V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s Novosady teritoriálně odloučenou součástí obce Franckovice.[6]
V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem, včetně holešovského nádraží. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „Kde domov můj“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová sokolovna, slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola Josefa Scheinera.[7] V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.
Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.[8]
Pamětihodnosti editovat
- socha Panny Marie Immaculaty
- socha svatého Floriána (přemístěna sem odjinud ve 20. stol.)
- socha svatého Jana Nepomuckého (Zlínská ulice)
- panský pivovar (Masarykova ulice)
- kaple svatého Kříže (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
- kaple svatého Martina (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
- Tomaštíkův náhrobek (původně na starém, nyní na novém hřbitově, Grohova ulice)
Osobnosti editovat
- Josef Drásal – „Hanácký obr“, který na Plačkově žil od roku 1860 až do své smrti v roce 1886
Galerie editovat
-
Kaple svatého Kříže -
Kaple svatého Martina -
Sokolský dům -
Socha svatého Floriána na Plačkově -
Pivovar v Masarykově ulici
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Výkazy ploch: katastrální území Holešov Plačkov [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
- ↑ FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. Kapitola Vývoj města a jeho architektonických památek, s. 261. (dále jen Fišer).
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 120. Dále jen Kuča.
- ↑ Fišer, s. 266.
- ↑ Kronika holešovská 1615–1645. Příprava vydání Vlasta Fialová. Holešov: Fr. Stelzig, 1940. S. 39–40.
- ↑ Kuča, s. 115.
- ↑ Fišer, s. 442–443 a 496.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plačkov na Wikimedia Commons
