Pivoňka čínská
Pivoňka čínská (Paeonia lactiflora) je vytrvalá, původem východoasijská květina, která byla v zahradách Číny a Japonska pěstována již v pátém století našeho letopočtu. V roce 1754, kdy byla dovezena do Evropy, existovalo v Asii již více než sto kultivarů vzniklých přirozeně nebo šlechtěním. Dovezené rostliny se od v Evropě známé pivoňky lékařské odlišovaly a zalíbily se, což bylo popudem pro další šlechtění evropskými zahradníky. Je považována za mateřskou rostlinu téměř všech dnes pěstovaných kultivarů bylinných pivoněk.[1][2]
 Pivoňka čínská | |
|---|---|
 Pivoňka čínská (Paeonia lactiflora) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
| Čeleď | pivoňkovité (Paeoniaceae) |
| Rod | pivoňka (Paeonia) |
| Binomické jméno | |
| Paeonia lactiflora Pall., 1776 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření editovat
Za místa původního výskytu této květiny jsou považované oblasti Číny, Mongolska a Vietnamu, odkud se v dávné minulosti rozšířily do Japonska, na Korejský poloostrov a jih ruského Dálného východu. V současnosti bývají pivoňky čínské běžně pěstované v zahradách téměř celého mírného pásma, téměř vždy se však nejedná o původní rostliny, nýbrž o vyšlechtěné křížence.[2][3]
Ekologie editovat
Ve své domovině rostou na loukách, na kamenitých i křovinami porostlých stráních i po okrajích lesů. Vyskytují se na osluněných stanovištích s vlhkou, mírně kyselou a živinami bohatou půdou až do nadmořské výšky 2300mm. Za vhodných podmínek rostou a kvetou na stejném místě po desítky let. Jsou tolerantní k široké škále půdních podmínek, ale dlouho nepřežijí na stanovištích trvale zamokřených nebo dlouhodobě suchých. Je geofyt s ploidií 2n = 10.[1][2][4][5]
Popis editovat
Vytrvalá bylina vysoká okolo 60 cm vyrůstající z hustých, ztlustlých kořenů. Lodyha je rozvětvená, lysá a její jarní, mladé odbočky bývají tmavočerveně naběhlé. Listy jsou velké, lesklé, kožovité, a obvykle dvakrát trojčetné, na líci bývají tmavě a na rubu světle zelené, okraj mají chrupavčitý a někdy vroubkovaný. Lístky jsou oválné až kopinaté, mívají krátké řapíčky nebo jsou po stranách přisedlé.
Na koncích z lodyhy odbočujících větví vyrůstají vonné květy velké 7 až 10 cm, jsou růžové nebo bílé, u zahradních kultivarů bývají větší a purpurové až červenofialové. Květy jsou oboupohlavné a mají volný, zelený, pětičetný kalich a korunu složenou z osmi a více obvejčitých lístků. Obsahují zvětšený nektarový terč, žluté tyčinky s prašníky a tři až šest pestíků s růžovou, zakřivenou bliznou. Květy se mohou opylit i vlastním pylem přeneseným hmyzem, nejčastěji motýly, přilétajícími pro nektar. Plod je dřevnatějící, podlouhle elipsoidní měchýřek dlouhý asi 2,5 cm a vyrůstající obvykle v souplodí. Po dozrání podélně puká a vypouští velká, hnědá semena.[1][2][4][5][6][7]
Rozmnožování editovat
Přírodní odrůdy se množí semeny nebo rozrůstáním kořenů. Vyšlechtěné odrůdy se pro zachování vlastností množí oddělky kořenů, navíc často nevytvářejí plody nebo jejich semena neklíčí. Semena původních kultivarů vysetá brzy po dozrání klíčí asi za šest týdnů, mladým semenáčům škodí brzké přesazení, vysazují se na stanoviště obvykle až ve dvou letech. Kvetou za čtyři až pět let. Silnější rostliny lze dělit na jaře i na podzim. Oddělek s jedním nebo dvěma pupeny bude po několik let vytvářet jen listy, s více pupeny pokvete mnohem dřív.[5][6]
Význam editovat
Pivoňka čínská má velký význam pro okrasné zahradnictví, přestože se nyní pěstuje jen výjimečně, téměř všechny současné odrůdy jsou kříženci, kteří z ní pocházejí. Uplatňuje se v zahradách jako solitéra i ve skupinách různých odrůd rozkvétajících postupně. Je také vhodnou květinou k řezu.
Vědecké jméno rodu Paeonia je odvozeno ze jména Paean, řeckého boha lékařů, v Číně je pivoňka využívána více než 1500 let jako léčivá rostlina. Používá se hlavně kořen starší rostliny sklízený na podzim. Hlavní léčivou složkou je paeonol, paeoniflorin a mnoho dalších monoterpenů a flavonoidů.[1][4][6]
Pěstování editovat
Vhodné je pro ni umístění na slunném stanovišti, nejvýše v polostínu. Je náročná na živiny v půdě, půda má být lehká, neutrální. Množí se dělením trsů.
Velká kolekce pivoněk je v Botanické zahradě hl.m. Prahy, která pěstuje 237 odrůd (2023), a v Průhonické botanické zahradě, ve které je 479 odrůd (2023).
Šlechtěním odrůd P. lactiflora a jejích hybridů se zabývala Uljana Blažková a Pavel Sekerka.
Galerie editovat
-
Kultivar 'Blaze' -
Kultivar 'Circus Circus' -
Kultivar 'Krinkled White' -
Kultivar 'Bowl of Beauty'
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0.
- ↑ a b c d SEKERKA, Pavel. BOTANY.cz: Pivoňka čínská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.03.2008 [cit. 2017-11-09]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Paeonia lactiflora [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c VÍTKOVÁ, Martina. Biologická aktivita vybraných drog tradiční čínské medicíny. Hradec Králové, 2017 [cit. 09.11.2017]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jitka Vytlačilová. Dostupné online.
- ↑ a b c Plant Finder: Paeonia lactiflora [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Plants For a Future: Paeonia lactiflora [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HONG, Deyuan; PAN, Kaiyu; TURLAND, Nicholas J. Flora of China: Paeonia lactiflora [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pivoňka čínská na Wikimedia Commons 
Taxon Paeonia lactiflora ve Wikidruzích- Florius.cz - přehled odrůd P. lactiflora v českých botanických zahradách
