Philippe Quinault

francouzský libretista

Philippe Quinault (3. června 1635, Paříž26. listopadu 1688, Paříž) byl francouzský dramatik a libretista. Byl blízkým spolupracovníkem Jeana-Baptiste Lullyho.

Philippe Quinault
Rodné jméno Philippe Quinault
Narození 3. června 1635
Paříž
Úmrtí 26. listopadu 1688
(ve věku 53 let)
Paříž
Národnost francouzská
Povolání dramatik a libretista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét několika hudebníků a umělců (François Puget, 1688, Muzeum Louvre) Dvě hlavní postavy bývají označovány jako Jean-Baptiste Lully a Philippe Quinault

Obsah

ŽivotEditovat

Quinault byl žákem Françoise Tristana l'Hermita a jeho první hra byla uvedena v Hôtel de Bourgogne v roce 1653, když mu bylo pouhých 18 let. Sklidil úspěch a to bylo motivací pro jeho další tvorbu. Roku 1660 se oženil s bohatou vdovou a díky jejím penězům si mohl koupit místo v Cour des Comptes.

Získává místo ve francouzské akademii (Académie française) a zatím napsal zhruba šestnáct komedií, tragédií a tragikomedií. Tragédie byly nízké hodnoty, tragikomedie o něco větší, ale stále spíše slabší průměr. Avšak komedie, zvláště jeho první dvě Les Rivales (1653) a L'Amant indiscret (1654) jsou velice podařené a podobné Molièrovým hrám.

Quinault a LullyEditovat

 
Quinaultův erb

V roce 1671 Quinault pomáhal, spolu s Molièrem, při tvorbě tragédie et balet Psyché, pro kterou tvořil libreto Pierre Corneille a hudbu Jean-Baptiste Lully. První operou, kterou Quinault napsal byla Les Fêtes de l'Amour et de Bacchus (1672). Díky Psyché se dostává do blízkosti Lullyho, který byl velice vlivnou osobou u dvora Ludvíka XIV. a začíná jejich spolupráce. Napsal libreto již pro první Lullyho operu z roku 1673 Cadmus et Hermione (ta bývá považována za první francouzskou operu). Dále napsal libreto pro Alceste (1674), Thesée (1675), Atys (jedno z jeho nejlepších libret, 1676) a také Isis (1677).

Lully skládal přibližně jednu operu za rok a v roce 1678 tak skládal další, nicméně libretistou pro operu Psyché se stal namísto Quinaulta libretista Thomas Corneille, protože Quinault byl u dvora v nemilosti kvůli opeře Isis. Quinault píše libreto k další Lullyho opeře Proserpine až po dvouleté odmlce, v roce 1681 Lully žádnou operu neskládá. Až v roce 1682 je uvedena opera Persée, libreto je opět od Quinaulta, který pak sepsal libreta také pro všechny následující Lullyho opery: Phaëton (1683), Amadis (1684), Roland (1685), Armide (Quinaultovo nejlepší libreto, 1686). Pro poslední Lullyho operu Achille et Polyxène z roku 1687 již libreto nepsal, za Lullyho operu dokončil Pascal Collasse a premiéru měla až po Lullyho smrti. Mimo libret pro Lullyho opery psal i texty pro jeho balety, např. pro Le Temple de la paix (1685).

Po Lullyho smrti v roce 1687 se Quinault upnul k náboženství. Napsal báseň Zničení kacířství a sám zemřel 26. listopadu 1688 v Paříži.

Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippe Quinault na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

29. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
François-Henri Salomon de Virelade
16701688
Philippe Quinault
Nástupce:
François de Callières