Wikipedie

Filadelfie

sídlo ve státě Pensylvánie v USA
(přesměrováno z Philadelphie)
Na tento článek je přesměrováno heslo Philadelphia. Tento článek je o americkém městě. Další významy jsou uvedeny na stránkách Filadelfia (rozcestník) a Philadelphia (film).

Filadelfie (anglicky Philadelphia) je největší město Pensylvánie. Leží v severovýchodní části Spojených států, na soutoku řek Delaware a Schuylkill River, přibližně 100 km západně od pobřeží Atlantského oceánu. V roce 2010 mělo město 1 526 000 obyvatel, celá metropolitní oblast pak přes 6 milionů obyvatel. Filadelfie je sídelním městem arcibiskupa filadelfské arcidiecéze, který je zároveň metropolitou Provincie Pensylvánie. Město má velmi významné postavení v historii Spojených států, byly zde sepsány Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států. V letech 1790–1800 sloužilo jako hlavní město USA. Ve městě se nachází řada univerzit a vysokých škol, mezi nimi i University of Pennsylvania. Koncem října 1918 tam probíhal „Kongres Středoevropské Unie“, jejímž prezidentem byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk.[2]

Filadelfie
Philadelphia
Filadelfie – znak
znak
Filadelfie – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice39°57′10″ s. š., 75°9′49″ z. d.
Nadmořská výška12 m n. m.
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Federální státPensylvánie
OkresPhiladelphia County
Filadelfie
Filadelfie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha369,6 km²
Počet obyvatel1 603 797 (2020)[1]
Hustota zalidnění4 339,2 obyv./km²
Správa
StarostaMichael Nutter (D)
Vznik1682
Oficiální webwww.phila.gov
Telefonní předvolba267 a 215
PSČ19019–19255, 19171 a 19172
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ názvu editovat

Název města pochází z řečtiny a znamená bratrská láska (filos – láska, adelfos – bratr).

Historie editovat

 
Pečeť města Philapelphia z roku 1683

Místo bylo původně osídleno indiánským kmenem Delawarů.[3] Prvními Evropany, kteří se zde usadili, byli v roce 1640 Švédové,[3] ale oblast byla pravděpodobně již dříve odkoupena mořeplavcem a kartografem Augustinem Heřmanem pro Nizozemskou západoindickou společnost.[4][5] V roce 1681 získal území pro Britskou korunu anglický kvaker William Penn. A o rok později, v roce 1682, zde bylo založeno město Philadelphia jako hlavní město Pensylvánie.[6] V roce 1701 obdrželo městská práva.[3] Na počátku 18. století přišla do Filadelfie početná skupina imigrantů ze Skotska, Irska a Německa.[3] V roce 1723 se do města přistěhoval státník, vědec a filosof Benjamin Franklin a Filadelfie se postupně stává hlavním centrem proti britské svrchovanosti.[3] V letech 1774, 1775 a 1776 zde postupně dochází k prvnímu a druhému Kontinentálnímu kongresu a následně k vyhlášení nezávislosti Spojených států amerických.[7][3] V letech 1777 a 1778 se město vrátilo zpět do držení Britské koruny. V roce 1787 zde byla přijata Ústava Spojených států amerických. V letech 1790 až 1800 byla Filadelfie hlavním městem Spojených států amerických.[3][7] Na počátku 19. století byla Filadelfie největším a nejdůležitějším městem Spojených států. Do poloviny 19. století byla hlavním finančním centrem Spojených států. Byla také hlavním centrem v boji proti otroctví.[3]

Městské čtvrtě editovat

 
Independence Hall

Původním místem osídlení Filadelfie jsou čtvrti Old Town a Society Hill, nachází se v centrální části města (na jihovýchodě), na pravém břehu řeky Delaware. Tvoří je převážně cihlové domy z 18. a 19. století. Velmi významnou z hlediska historie Spojených států je oblast nazývaná Independence National Historic Park, park s řadou historických budov západně navazuje na čtvrť Old Town.

Independence National Historic Park editovat

Independence National Historic Park (Národní historický park nezávislosti) je park s řadou historických budov v centru Filadelfie, rozkládá se na ploše přibližně 20 ha (0,2 km2). K nejvýznamnějším památkám náleží budova Independence Hall vystavěná v georgiánském stylu, kde se 4. července 1776 sešli zástupci třinácti kolonií, aby sestavili Deklaraci nezávislosti. Za budovou leží náměstí Independence Square, kde byla Deklarace poprvé veřejně přečtena. Dříve byla umístěna v budově další významná památka zvon Liberty Bell (Zvon svobody), nyní je samostatně v Liberty Bell Center. Zvon pochází z roku 1752 a používal se při významných příležitostech. K dalším významným budovám v parku náleží Congress Hall, místo zasedání kongresu Spojených států (v době, kdy byla Filadelfie hlavní město) a Old City Hall, stavba z roku 1791, původní místo Nejvyššího soudu USA. Dále Library Hall z roku 1790 a Carpenter's Hall, nejstarší cech v zemi (založen 1724). Východně od Independence Hall leží Philosophical Hall, sídlo americké filosofické společnosti (založené roku 1743 B. Franklinem) a Second Bank of the US, mramorová stavba z roku 1824 dle vzoru řeckého Parthenonu, dříve sídlo federální národní banky, nyní National Portrait Gallery.[8]

 
Čtvrť Society Hill

Old City a Society Hill editovat

Východně od Independence Nat. Historic Park leží Old City (Staré Město). V sedmdesátých letech minulého století prošla čtvrť rekonstrukcí, v přízemí obytných domů se nachází galerie, knihkupectví a další místní malé obchody. Elfreth's Alley je považována za nejstarší obývanou ulici ve Spojených státech. Čtvrť Society Hill tvoří především historické dvou až trojpodlažní cihlové řadové rodinné domy. Charakteristické jsou barevné dřevěné okenice a dveře domů. Místy malé tabulky na domech informují o historii domu a prvních nájemnících. Centrum čtvrti leží na náměstí Washington Square.[8]

 
Center City, Filadelfie

Center City, Logan Square a Rittenhouse Square editovat

Západně od historické části města (Old City a Society Hill) leží střed Center City (Center City je definována jako oblast) s jednou z dominant Filadelfie, budovou radnice (City Hall, na náměstí Penn Square). Stavba byla dokončená v roce 1901 a s výškou 167 m patřila ve své době k nejvyšším stavbám na světě (respektive byla v letech 1894–1908 nejvyšší obytnou nesakrální stavbou na světě). Naproti radnici stojí rozlehlý zednářský chrám, stavba 1868–1873 v normanském slohu. Západně od radnice a Penn Square leží ulice JFK Boulevard (ve čtvrti Logan Square), v jejím okolí se nachází nejvyšší výškové budovy ve městě. Oblast je hlavní finanční čtvrtí města, jsou zde velké hotely, muzea, koncertní sály, obchody a restaurace. Nejvyšší budovou ve městě je Comcast Center s 297 m, stavba z let 2005–2008. Nicméně známější je design druhé nejvyšší budovy ve městě One Liberty Place z roku 1987, má 288 m. V severovýchodní části čtvrti, zejména v okolí třídy Benjamin Franklin Parkway, se nachází tzv. Museum District. Je zde řada muzeí, k nejvýznamnějším náleží Philadelphia Museum of Art a Franklin Institute Science Museum. Na Logan Square navazuje jižně čtvrť Rittenhouse Square, částečně také s výškovými budovami, rovněž s historickými výškovými budovami a s původní cihlovou zástavbou místy nahrazenou novostavbami. Střed čtvrti je na stejnojmenném náměstí Rittenhouse Square, plném zeleně se sochami a stánky s uměním.[8]

 
Fairmount Park

University City a jih města editovat

Západně od Rittenhouse Square, za druhou z filadelfských řek Schuylkill, leží čtvrť University City. Sídlí zde univerzita University of Pennsylvania založená v roce 1740. Vedle kampusu jsou tu i dvě muzea, Muzeum archeologie a antropologie a Institute of Contemporary Art s díly současných umělců z celého světa. Jižně od Rittenhouse Square leží South Street v jejímž okolí se nachází řada restaurací, obchodů s levným zbožím, hudebními nahrávkami apod. Ve čtvrti Bella Vista je pak oblíbený Italian Market, jedno z největších venkovních tržišť ve Spojených státech. Nabízí se zde zboží řemeslníků, domácí sýry, těstoviny, čerstvé ryby, maso.[8]

Fairmount Park a sever města editovat

Fairmount Park leží v severozápadní části města, s rozlohou 37 km2 patří k největším městským parkům v zemi. Středem parku protéká řeka Schuylkill, podél řeky vedou trasy pro běžce a cyklisty, na levém břehu řeky se nachází veslařský klub. V parku je také několik historických domů, nejstarší je z 16. st. Rovněž je zde umístěna filadelfská zoo. Severně od parku leží čtvrť Germantown s několika historicky cennými budovami, především z 18. st. Severně od Germantownu leží čtvrť Chestnut Hill s historickými obytnými domy a panskými sídly. Čtvrť má také nejvyšší nadmořskou výšku ve městě, 136 m.[8]

Městské části editovat

 
Městské oblasti

Filadelfie se skládá z 12 oblastí (sections).

Center City, South Philadelphia, Southwest Philadelphia, West Philadelphia, Lower North Philadelphia, Upper North Philadelphia, Bridesburg-Kensington-Richmond, Roxborough-Manayunk, Germantown-Chestnut Hill, Olney-Oak Lane, Near Northeast Philadelphia, and Far Northeast Philadelphia.

Každou z těchto oblastí pak tvoří jednotlivé čtvrtě (neighborhoods).

  • Hlavní oblast Center City tvoří čtvrti: Avenue of the Arts, Callowhill, Chinatown, Elfreth's Alley, Fitler Square, Franklintown, French Quarter, Jewelers' Row, Logan Square, Market East, Museum District, Naval Square, Old City, Penn Center, Penn's Landing, Rittenhouse Square, Society Hill, South Street, Washington Square West.

Demografie editovat

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 1 526 006 obyvatel.[9]

Rasové složení editovat

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 12,3 % populace.[9]

Doprava editovat

Hromadná doprava editovat

Město má rozsáhlou síť veřejné hromadné dopravy. Na starost ji má SEPTA (Southeastern Pennsylvania Transportation Authority). Páteř dopravy tvoří dvě linky metra, které jsou však z velké části nadzemní. Filadelfie je jedno z mála měst v Severní Americe, které si ponechalo tramvajové linky. Dnes jich je v provozu jen osm, většinou jsou rychlodrážního charakteru. V centru města jezdí tramvaje v tunelu tak, aby nebránily provozu na povrchu. Většina tramvajových linek vede do západní Filadelfie, což je starší část města. Tramvajová síť byla kdysi rozsáhlejší, avšak většina tratí byla nahrazena autobusy v padesátých letech. Kromě kolejové dopravy může SEPTA občanům a návštěvníkům města nabídnout autobusovou, trolejbusovou a vlakovou dopravu.

Železniční doprava editovat

Filadelfie byla vždy důležitým železničním uzlem, kromě příměstských vlaků se zde nachází i důležitá stanice Amtraku s výpravnou nádražní budovou v klasicistním stylu („Greek Revival“).

Kultura editovat

Muzea editovat

 
hlavní budova Muzea umění

Sport editovat

Osobnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam osobností Filadelfie.

Partnerská města editovat

Fotogalerie editovat

  •  
    Old City Hall, 1. radnice
  •  
    ulice Elfreth's Alley
  •  
    Society Hill
  •  
    Christ Church (1695)
  •  
    Pennsylvania Hospital (kolem 1750)
  •  
    První banka Spojených států (1797)
  •  
    Druhá banka Spojených států (1824)
  •  
    2. radnice
  •  
    Center City, Arch St
  •  
    Mrakodrapy Liberty Place
  •  
    Zvon svobody (1752)
  •  
    Filadelfská universita
  •  
    Česká vlajka v Ben Franklin Parkway
  •  
    Burza (1832-1834)
  •  
    Templ svobodných zednářů (1873)
  •  
    Philadelphia Museum of Art (1876)
  •  
    Gardista Spirit of '61

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ 2020 United States Census. Dostupné online. [cit. 2022-01-01]
  2. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, ISBN 978-80-87173-47-3,s. 8 - 48, s. 84 - 124, s. 125 - 148, s. 157, s. 164 - 169, s. 170 - 198
  3. ↑ a b c d e f g h Merriam-Webster's Geographical Dictionary. 3. vyd. Springfield, Massachusetts, U. S. A.: Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers, 1997. 1361 s. Dostupné online. ISBN 0-87779-546-0. S. 925. (anglicky) 
  4. ↑ DEYL, Václav. Přes moře a hory, příběh Augustina Heřmana, zpracovaný formou románu pro mládež (il. Karel Pekárek, mapy Jan Novotný, Doležalovo nakladatelství, Červený Kostelec, 1945)
  5. ↑ KUNCOVÁ, Monika. První Čech v Americe: kartograf, pirát a otrokář. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-08-23 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ BRADNOVÁ, Hana, kolektiv autorů. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 610. 
  7. ↑ a b Universum, všeobecná encyklopedie. 7. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. Kapitola Philadelphia, s. 247. 
  8. ↑ a b c d e CAMPBELL, Jeff a kolektiv. Východ USA, z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2009. 716 s. ISBN 978-80-7352-949-9. S. 197–215. 
  9. ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Filadelfie&oldid=23528772“