Pevnost Ágra

Pevnost Ágra, známá též jako Červená pevnost v Ágře, je indická pevnost ležící v městě Ágra, ležícího asi 200 km jihovýchodně od Dillí. 2,5 kilometru jihovýchodně od pevnosti se nachází jedna z nejznámějších indických památek, Tádž Mahal. Je jednou z ukázek Mughalské architektury, která spojuje prvky architektury islámské s tradiční architekturou Indie.

Pevnost Ágra
Světové dědictví UNESCO
Agra 03-2016 16 Agra Fort.jpg
Smluvní státIndieIndie Indie
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumiii
Odkaz251 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1983 (7. zasedání)

VýznamEditovat

Ágerská pevnost patří k vůbec nejdůležitějším pevnostem v Indii.[zdroj?] V době Mughalské říše zde sídlili tehdejší panovníci a řídili odtud celou zemi. V současné době[kdy?] je často navštěvovaným turistickým místem. Přístupná je jižní část pevnosti. Centrálním prvkem celého areálu je Diwan-i-Am, kde císař přijímal návštěvníky a delegace. K privátním přijímáním sloužil diwan i-Kas.

Pevnost má čtyři brány; brána Khizri Gate je orientována k řece Jamuně; Dillíská brána se nachází na západním okraji pevnosti. Obě jsou pro návštěvníky uzavřené, neboť vedou do neveřejné části areálu, který využívá indická armáda. Turisté mohou do části pevnosti vstoupit Láhaurskou bránou.

Pevnost má rozlohu 380 000 m2 a půlkruhový půdorys. Její dvojité zdi mají výšku až 21 m a délku 2,4 km.

Od roku 1983 je součástí světového dědictví UNESCO.

HistorieEditovat

 
Bastion pevnosti.

Na jediném návrší ve městě Ágra existovala pevnost z cihel nejspíše už v 11. století. První zmínka o stavbě pochází z roku 1080. V historických záznamech je označovaná jako Badalgarh. Svůj palác zde měl nejspíše i dillíský sultán Ibráhim Lódí. Mughalové se pevnosti zmocnili v roce 1526. Po nějakou dobu zde pobýval i císař Bábur. V roce 1530 zde byl na trůn uveden jeho nástupce, císař Humajún. V letech 15401555 pevnost ovládal Šér Chán Súr.

Pevnost byla zbudována z rozhodnutí císaře Akbara Velikého po přesunutí hlavního města jeho říše do Ágry. Vzhledem ke strategické poloze města a existenci návrší nad řekou Jamunou bylo nezbytné přebudovat původní polorozbořené opevnění. Na novou pevnost byl dovezen červený pískovec z Rádžasthánu. Pískovec byl dostupnější než bílý mramor, který Akbar Veliký preferoval; mohl jej použít pouze pro nejvýznamnější stavby. Budována byla osm let a dokončena v roce 1573. Na stavbě pracovaly čtyři tisíce lidí.

Do současné doby se nedochovaly všechny stavby z doby největší slávy Mughalské říše. Některé byly zbourány císařem Šáhdžahánem, který je nahradil novými paláci, a dal pevnosti současnou podobu. Jeho syn Aurangzéb jej zde později držel v domácím vězení. Pevnost ztratila svůj význam v roce 1648, kdy bylo hlavní město říše přesunuto do Dillí a tam zbudována pevnost nová.

V 18. století pevnost často střídala své pány.

Některé stavby byly zničeny Brity mezi lety 18031862 při výstavbě kasáren. Na jihovýchodní straně přivrácené k řece Jamuně se dochovalo zhruba třicet původních staveb.

Během povstání v roce 1857 se v pevnosti zabarikádovali britští vojáci, kteří čelili přesile indických vzbouřenců.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agra Fort na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat