Petrská čtvrť

čtvrť v Praze

Petrská čtvrť je lokalita na Novém Městě v městské části Praha 1.

Petrská čtvrť
Kostel svatého Petra, podle kterého má čtvrť název
Kostel svatého Petra, podle kterého má čtvrť název
Lokalita
Městská částPraha 1
ObvodPraha 1
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíNové Město
Petrská čtvrť
Petrská čtvrť
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Petrská čtvrť vznikla před založením Nového Města v roce 1348. Nazvána je podle kostela svatého Petra na dnešní Biskupské ulici, který byl postaven v druhé polovině 12. století, do té doby nesla tato osada název Poříčí[1]. Čtvrť ohraničují ulice:

V centru čtvrtě se nachází Petrské náměstí, na kterém je po rekonstrukci pěší zóna s lavičkami. U břehů Vltavy bylo mnoho dílen a mlýnů (koželužny, kartounka atd.), které zanikly regulací vltavských břehu v letech 1915-17.[2] Na ochranu a propagaci lokality byl založen "Spolek přátel Petrské čtvrti", který má sídlo v Biskupském dvoře 1.[3] V roce 2008 vyšla kniha "Petrská čtvrť dům od domu", která na 400 stranách popisuje historii současných i zaniklých místních staveb.[4]

Petrská čtvrť je jednou z oblastí Nového Města, která byla osídlena již před jeho založením v roce 1348 a do novoměstských hradeb pojata s původní uliční sítí a zástavbou. Odlišnost od nově vytyčených širokých rovných ulic a pravidelných parcel Nového Města je v plánu města zřetelná dodnes, neboť stará, živelně vzniklá struktura ulic byla víceméně zachována.

Původně zde v osadě na Poříčí žili němečtí kupci, kteří se usazovali podél cesty od vltavského brodu u ostrova Štvanice k staroměstskému tržišti. Ti zde vybudovali románský kostel sv. Petra, ale po dokončení Juditina mostu a odklonu obchodní trasy jižněji kostel přenechali roku 1215 německým rytířům, kteří zde založili řádovou komendu. Zanedlouho se i oni odstěhovali na prosperující Staré Město a u kostela sv. Petra se usadilo špitální bratrstvo křižovníků. I to se však již v polovině 13. století přemístilo k Juditinu mostu a kostel sv. Petra se stal farním. Z románské doby pochází i nedaleký kostelík sv. Klimenta, u něhož bylo v 1. polovině 13. století krátkou dobu sídlo dominikánského řádu. Právě s tímto historickým momentem zřejmě souvisí gotická přestavba kostelíka.

Dalším charakteristickým rysem oblasti, kterou dnes zjednodušeně nazýváme Petrskou čtvrtí, je blízkost řeky a s tím související hospodářské využití vltavského břehu. Dolní novoměstský úsek břehu a řeky se ještě v minulém století zdaleka nepodobal dnešní úpravě. Především zde ve vltavském řečišti začínalo souostroví, tvořené ostrovy Primátorským, Korunním a Velkými Benátkami (Štvanice), na které pak v Karlíně navazoval ostrov Rohanský a celá romantická spleť ostrůvků drobnějších. Od břehu do řečiště vybíhaly tři řady mlýnů: západně Nové, uprostřed Dolní lodní a východně Helmovské. Mezi nimi při břehu byly koželužny, kartounka a další výrobní provozy. Obytné budovy k nim náležející byly obráceny svými průčelími do Klimentské ulice. Snímky zástavby této ulice z doby kolem roku 1900 ukazují mnoho budov zachovalého renesančního nebo barokního vzhledu, k jejichž kráse přispívaly zadní trakty, které se v bizarních tvarech noří do vltavské hladiny.

Avšak s regulací vltavských břehů v letech 1915 až 1917 nastaly změny. V této době byly odstraněny mlýny, vystavěny nábřežní zdi, slepá ramena mezi ostrovy zasypána a z ostrovů ponechána jen Štvanice. Další demolice v Klimentské a Petrské ulici včetně Petrského náměstí proběhly ve 20. a 30. letech, kdy zde vzniklo mnoho moderních budov obchodních, kancelářských a ministerských.

Významné uliceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat