Petropavlovsk (1911)

ruská bitevní loď třídy Gangut

Petropavlovsk (rusky Петропавловск) byla třetí ze čtyř bitevních lodí (dreadnoughtů) třídy Gangut stavěných před první světovou válkou pro ruské carské námořnictvo. Šlo o první ruskou třídu dreadnoughtů. Byla pojmenována po ruském vítězství během obléhání Petropavlovska za krymské války. Dokončena byla během zimy 1914–1915, nicméně do boje byla připravena až v polovině roku 1915. Jejím úkolem měla být obrana Finského zálivu proti případným německým útokům, ke kterým však nikdy nedošlo, a proto trávila většinu času výcvikem a poskytováním krytí pro minové operace. Její posádka se po únorové revoluci v roce 1917 přidala ke vzpouře baltské flotily a po říjnové revoluci v roce 1917 se na několik let stala jedinou lodí, kterou měli bolševici k dispozici. Ostřelovala vzpurnou posádku pevnosti Krasnaja Gorka a v letech 1918–19 podporovala bolševické lehké síly proti britským lodím podporujícím Bílé hnutí ve Finském zálivu. V roce 1921 se její posádka připojila ke kronštadtskému povstání a po porážce povstání byla přejmenována na Marat.

Petropavlovsk v Helsinkách
Základní údaje Vlajka námořnictva Vlajka
Typ dreadnought
Třída Gangut
ruské carské námořnictvo
Jméno: Petropavlovsk
Jméno podle: Obležení Petropavlovsku
Zahájení stavby: 16. června 1909 [Pozn. 1]
Spuštěna na vodu: 22. září 1911
Uvedena do služby: 5. ledna 1915
sovětské námořnictvo
Jméno: Marat (1921–1943)
Petropavlovsk (1943–1950)
Volchov (1950–1953)
Jméno podle: Jean-Paul Marat (1921–1943)
Obležení Petropavlovsku (1943–1950)
Volchov (1950–1953)
Vyřazena: 4. září 1953
Osud: Sešrotována po září 1953
Takticko-technická data
Výtlak 24 800 t
Délka 181,2 m
Šířka 26,9 m
Ponor 8,99 m
Pohon 25 kotlů Yarrow, parní turbíny Parsons
52 000 shp (38 776 kW), během zkoušek
Rychlost 24,1 uzlu (44,6 km/h; 27,7 mph) (při zkouškách)
Dosah 3 200 nám. mil (5 900 km; 3 700 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka 1 149
Pancíř 125–225 mm pás
12–50 mm paluba
76–203 mm věže
75–150 mm barbety
100–254 mm velitelská věž
Výzbroj 12× kanón ráže 305 mm (4×3)
16× 120mm kanón
1× 75mm kanón
4× 450mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazení První světová válka
Druhá světová válka

V letech 1928 až 1931 byla loď Marat rekonstruována a reprezentovala Sovětský svaz na korunovačním námořním vyhodnocování ve Spitheadu v roce 1937. O dva roky později během zimní války, než záliv zamrzl, ostřelovala finská pobřežní dělostřelecká postavení. Krátce nato byla vylepšena její protiletadlová výzbroj. Když 22. června 1941 Německo napadlo SSSR, kotvila v Kronštadtu a v září poskytla podporu sovětským jednotkám střelbou, když se Němci přiblížili k Leningradu. Později téhož měsíce po dvou trefách pumami o hmotnosti 1 000 kilogramů (shozené dvěma letouny Ju 87 Stuka, z nichž jednu pilotoval Hans-Ulrich Rudel), které odpálily její přední muniční sklad, přišla o příď a na mělčině se potopila. O několik měsíců později byla vyzdvižena a stala se stacionární baterií, která poskytovala palebnou podporu při obležení Leningradu. V roce 1943 se vrátila ke svému původnímu jménu Petropavlovsk a po válce vznikly plány na její rekonstrukci pomocí přídě z její sesterské lodi Frunze, ale přijaty nebyly a v roce 1948 byly formálně zrušeny. V roce 1950 byl Petropavlovsk přejmenován na Volchov po nedaleké řece a sloužil jako stacionární cvičná loď, dokud nebyl v roce 1953 vyřazen a poté sešrotován.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Všechna data v článku jsou v gregoriánském kalendáři

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian battleship Petropavlovsk (1911) na anglické Wikipedii.


Externí odkazyEditovat