Otevřít hlavní menu

Petr III. Jelito

(přesměrováno z Petr Jelito)

Petr III., též Petr z Brna zvaný Jelito (Gelito, německy Wurst) se narodil kolem roku 1330 ve vesnici TřešňovecLanškrouna. Vystřídal postupně úřady papežského auditora, a biskupské stolce v Churu, Litomyšli, Magdeburku a Olomouci.

Vysoce důstojný
Petr III. Jelito
Biskup olomoucký
Církev římskokatolická
Arcidiecéze olomoucká
Sídlo Olomouc
Jmenování 28. dubna 1381
Předchůdce Jan IX. ze Středy
Nástupce Jan z Moravy
Znak Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • biskup churský (1356–1368)
  • biskup litomyšlský (1368–1371)
    B 04 Petr Jelito.png
  • arcibiskup magdeburský (1372–1381)
    Wappen Erzbistum Magdeburg.png
Osobní údaje
Datum narození kolem 1330
Místo narození Dolní Třešňovec u Lanškrouna, České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí 12. února 1387 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí Olomouc, Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnostEditovat

Petr pocházel ze selské či nižší šlechtické rodiny, údajně vlastnící pozemky ve tvaru jelita.[1] Vyrůstal v Uhrách. Studoval na univerzitách v Praze, v Bologni, v Perugii a v Římě, kde získal doktorát práv. Ovládal slovem i písmem pět jazyků.

Dne 10. června 1356 jej papež Inocenc VI. jmenoval biskupem churské diecéze.

V letech 1352–1355 působil při papežské kurii jako auditor causarum papeže Inocence VI. a jako kancléř a hofmistr rakouského vévody Albrechta II. a užského probošta v Uhrách. Často pobýval v blízkosti Karla IV., při jehož soudním dvoře působil. Na Karlovu přímluvu při jeho císařské korunovaci v Římě 5. dubna 1355 byl patrně patrně papežem vybrán za kandidáta na biskupský stolec v Churu a tam roku 1356 do úřadu zvolen a potvrzen. Od roku 1368 byl biskupem v Litomyšli.

V roce 1371 založil a na vlastní náklad dal vybudovat klášter bratří kanovníků svatého Augustinakostelem svatého Mikuláše a svaté KateřinyLanškrouně a dal mu připsat pozemky s vesnicí Nezamyslice. Na přímluvu Karla IV. došlo k dalším změnám v obsazení biskupských stolců a Petr se stal roku 1371 arcibiskupemMagdeburgu, kde působil deset let.

28. dubna roku 1381 byl papežem Urbanem VI. přeložen jako biskup do Olomouce. Tam ho čekaly spory s kapitulou i s pražským biskupem.

Zemřel 12. února 1387 v Olomouci. Byl pohřben do gotické krypty Katedrály sv. Václava v Olomouci, kterou dal kardinál František z Ditrichštejna při pozdějších úpravách zasypat a zazdít, dosud nebyla archeologicky prozkoumána.

ErbEditovat

V erbovním štítku měl přední polovinu kráčejícího osla, který je v heraldické kurtoazii pro své dlouhé uši symbolem pozorného naslouchání, což odkazuje k Petrově první funkci auditora a soudce. Na jeho pečeti Churského biskupa je osel vyobrazen neobvykle ve skoku jako kůň nebo jelen. Na ostatních biskupských pečetích a na pečeti klášterní fundace v Lanškrouně je erbovní znamení zmenšené na oslí hlavu a krk.[2]. Osel je zde vždy hlavou obrácen heraldicky doprava, to je z pohledu pozorovatele doleva.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zelenka 1979, s. 91.
  2. Zelenka 1979, s. 91–92.

LiteraturaEditovat

  • BORKOVCOVÁ, Marie. Petr III. zvaný Jelito. Lanškrounsko : vlastivědný sborník Městského muzea Lanškroun. Městské muzeum Lanškroun, 2016, roč. 14, s. 40–43. ISBN 978-80-905183-6-0. 
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9. 
  • ELBEL, Petr. Osobnost olomouckého biskupa Petra III. řečeného Jelito (1381–1387). Střední Morava. 2001, roč. 7, čís. 13, s. 4–26. 
  • ELBEL, Petr. Petr Jelito, dvořan a diplomat Karla IV.. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity. 2001, čís. 48, s. 67-87. 
  • ZELENKA, Aleš, 1979. Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe. Regensburg: Beheym-Verlag. 319 s. S. 91–92. (německy) 

Externí odkazyEditovat