Peter Singer
Peter Singer (* 6. července 1946 Melbourne, Austrálie) je australský filosof a aktivista. Je profesorem univerzity v Melbourne a Princeton University. Těžištěm jeho zájmu je aplikovaná etika, především bioetika; filosofickým východiskem pak utilitarismus. Světové známým se stal prací Practical Ethics, v níž svou filosofickou pozici definuje jako preferenční utilitarismus.[1] V roce 2014 vydal práci Point of View of the Universe, v níž se přihlásil k hedonistickému utilitarismu.[2]
| Peter Singer | |
 | |
| Narození |
6. července 1946 (73 let) Melbourne |
|---|---|
| Alma mater |
Universita v Melbourne (do 1967) University College (do 1971) Scotch College, Melbourne |
| Zaměstnavatelé |
Princetonská univerzita Universita v Melbourne Newyorská univerzita Monash University |
| Ocenění |
Emperor Has No Clothes Award (2004) Společník Řádu Austrálie (2012) Ethics Prize of the Giordano Bruno Stiftung |
| Web |
petersinger |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Singer pochází z židovské rodiny, jeho rodiče utekli do Austrálie v roce 1938 z Vídně po připojení Rakouska k Velkoněmecké říši. Dědeček, David Oppenheim, spolupracoval s Freudem. Singer se narodil v Melbourne, bakalářské vzdělání získal na University of Melbourne, na stejné univerzitě získal v roce 1969 magisterský titul za svou práci "Why Should I be Moral" (Proč bych měl být morální?). V dalších studiích pokračoval v Oxfordu, jako "visiting professor" stávil více než rok na New York University. Od roku 1999 působí v Princetonu. Je ženatý a má tři děti.
FilosofieEditovat
Peter Singer je znám jednak jako zastánce práv zvířat (jeho kniha Osvobození zvířat z roku 1975 se stala impulsem celosvětového hnutí), jednak jako obhájce euthanasie, potratů či usmrcování dětí narozených s těžkým postižením. Mimo jiné je spoluzakladatelem organizace pro ochranu zvířat Animals Australia a zakladatelem organizace The Life You Can Save.
Preferenční utilitarismusEditovat
Singer morální povinnost k bytostem definuje do tří kategorií:
1 - Bytosti bez vědomí- rostliny apod. Nemají centrální nervový systém a nemohou pociťovat bolest či slast. Z toho vychází naše nulová etická povinnost k takovým bytostem, lze s nimi volně nakládat.
2- Cítící bytosti s vědomím - živočichové. Mají centrální nervový systém, mohou tudíž pociťovat bolest a slast. Naše etická povinnost k takovým bytostem vychází z pozic klasického utilitarismu, nakládat s nimi tedy lze tak, abychom ve světě zvyšovali množství slasti. Tyto bytosti nicméně nemají vědomí sebe sama, jsou proto zaměnitelné.
3- Osoby - lidé. Mají vědomí sebe sama a zároveň si uvědomují svou minulost i budoucnost. Právě k nim se vztahuje preferenční utilitarismus: jejich preference musíme brát v úvahu, pokud se jich naše jednání jakkoliv dotýká, přičemž všechny mají stejnou hodnotu (tedy jedna preference nepřevyšuje druhou). Nelze je nahradit (na rozdíl od cítících bytostí) a mají individuální právo na život.[3]
KritikaEditovat
Jeho preferenční utilitarismus je chápán čistě aktualisticky, osoba tedy nemusí být osobou vždy, například embryo, osoba v komatu či novorozenec nemusí být osobami,[1] ale pouze druhou kategorií, cítícími bytostmi s vědomím. Na druhé straně například šimpanzi či velryby jsou podle Singera minimálně v některých situacích osobami[1]. Singer proto nepřikládá embryím starším 18 týdnů žádnou hodnotu o sobě, jsou vzájemně zamenitelná, protože spadají do druhé kategorie. Ze stejné pozice vychází i jeho obhajoba eutanázie.
Singerovi je vytýkáno jeho aktualistické pojetí osoby, jádrem argumentace je fakt, že osobami mohou být pouze lidé.[3] Dále je mu vytýkáno opomíjení argumentací přirozeného práva.[3]
PublikaceEditovat
České překladyEditovat
- Hegel (Hegel), český překlad: Jaromír Loužil, Praha: Argo, 1995
- Osvobození zvířat (Animal Liberation), český překlad: Zuzana Gabajová, Zdeněk Janík, Praha: Práh, 2001
- Darwinovská levice, Politika, evoluce a spolupráce, český překlad: Denis Kostomitsopoulos, Praha: Filosofia, 2016
V angličtině (výběr)Editovat
- How Are We to Live? Ethics in an Age of Self-interest (Jak máme žít? Etika ve věku prospěchářství),Oxford: Oxford University Press, 1995
- One World: The Ethics of Globalisation (Jeden svět, Etika globalizace), New Haven: Yale University Press, 2002
- The Life You Can Save: Acting Now to End World Poverty (Život, který můžeš zachránit: Směrem ke konci světové bídy). New York: Random House, 2009
- Practical Ethics (Praktická etika), 3. vydání, Cambridge: Cambridge University Press, 2011
- The Most Good You Can Do: How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically (To největší dobro, které můžeš vykonat: Jak účinný altruizmus mění představy o etickém životě), New Haven: Yale University Press, 2015
Editované práce (výběr)Editovat
- Applied Ethics (Aplikovaná etika), Oxford University Press, Oxford, 1986
- Ethics (Etika), Oxford University Press, Oxford, 1994
- The Greens (Zelení), Text Publishing, Melbourne, 1996
- A Companion to Bioethics (Průvodce bioetikou), Blackwell, Oxford, 1998
- In Defense of Animals. The Second Wave (Ochrana zvířat. Druhá vlna), Blackwell, Oxford, 2005
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b c SINGER, Peter. Practical Ethics, Third Edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2011. S. 48-71; 94-123.
- ↑ SINGER, Peter; DE LAZARI-RADEK, Katarzina. The Point of View of the Universe: Sidgwick and Contemporary Ethics. Oxford: Oxford University Press, 2014.
- ↑ a b c ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994. S. 245-247.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Singer ve Wikimedia Commons 
Osoba Peter Singer ve Wikicitátech- Osobní stránka na Princeton University
- utilitarian.net — Bibliografie a další odkazy
- Donald DeMarco: Peter Singer: Architect of the Culture of Death (polemika z křesťanských pozic)
