Personalizace politické komunikace

Personalizace politické komunikace je proces, jehož výsledkem je změna vnímání tradičních politických aktérů. Jedná se o přesouvání zájmu od skupiny, tj. politické strany, k jednotlivcům, tj. k politikům. Personalizace se dělí na „individualizaci“ a „privatizaci“[1]. Proces personalizace je spojován s nárůstem využívání televize a nových medií[2].

Individualizace editovat

Individualizace je popisována jako proces, během kterého se jednotliví politici dostávají do středu zájmu médií na úkor politických stran. Lze také hovořit o centralizované a decentralizované personalizaci[3], kde centralizovaná forma vyzdvihuje lídra politické strany a decentralizovaná forma naopak ostatní členy. Je možné se také setkat s pojmem prezidencializace, jež je individualizací zaměřenou právě na lídry[4].

Privatizace editovat

Za privatizaci je považováno přesouvání mediálního zájmu od politika jako aktéra ve veřejné roli k politikovi jako běžnému člověku. Jinými slovy dochází k upírání mediální pozornosti na osobnostní charakteristiky a osobní život jednotlivých politiků. Politik je pak prezentován jako otec, manžel, milovník hudby, atp.. Prezentace sourkomého života politika může mít i dopady na vnímání jeho politické osobnosti, kdy politik podvádějící svou manželku bude spíše vypadat jako nedůvěryhodná osobnost pro působení v politické sféře.

Reference editovat

  1. VAN AELST, P., Sheafer, T.; Stanyer, J. The personalization of mediated political communication: A review of concepts, operationalizations and key findings. Journalism. 2011-11-23, roč. 13, čís. 2, s. 203–220. DOI 10.1177/1464884911427802. 
  2. HOLTZ-BACHA, C., Langer, A. I.; Merkle, S. The personalization of politics in comparative perspective: Campaign coverage in Germany and the United Kingdom. European Journal of Communication. 2014-01-21, roč. 29, čís. 2, s. 153–170. DOI 10.1177/0267323113516727. 
  3. BALMAS, M., Rahat, G.; Sheafer, T.; Shenhav, S. R. Two routes to personalized politics: Centralized and decentralized personalization. Party Politics. 2012-02-27, roč. 20, čís. 1, s. 37–51. DOI 10.1177/1354068811436037. 
  4. VOŽENÍLKOVÁ, Marcela. Co je a co není personalizace politiky [online]. 13.8.2014 [cit. 2016-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06. (Český)