Pernek (Horní Planá)

část města Horní Planá v okrese Český Krumlov
Možná hledáte: Pernek (Přední Výtoň).

Pernek je vesnice, část města Horní Planá v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 4 km na severozápad od Horní Plané, a to v Želnavské hornatině. Území Perneku sousedí s vodní nádrží Lipno. Je zde evidováno 97 adres.[3]

Pernek
Pernek a vrchy Hvězdáře
Pernek a vrchy Hvězdáře
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Planá
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel81 (2021)[1]
Katastrální územíPernek (11,25 km²)
Nadmořská výška780 m n. m.
PSČ382 26
Počet domů51 (2011)[2]
Pernek
Pernek
Další údaje
Kód části obce119300
Zaniklé obce.cz15663
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pernek je také název katastrálního území o rozloze 11,25 km². V katastrálním území Pernek leží i Hory.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1440.[4] Antonín Profous usuzuje, že název obce je odvozen z německého Bärenecke ve významu Medvědí kout.[5] Pernek patřil do obvodu římskokatolické farnosti Želnava, po jejím zrušení patří (od 1.1.2020) do obvodu římskokatolické farnosti Volary.[6] V roce 1930 zde v 53 domech žilo 291 obyvatel.[7] V červnu 1931 obec postihl rozsáhlý požár. V roce 1938 byl Pernek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k Německé říši. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a většina německého obyvatelstva byla odsunuta.[8] Americká armáda měla v Perneku polní nemocnici a muniční sklad; dne 12. 5. 1945 zde při výbuchu munice tragicky zahynulo 10 lidí a 21 lidí bylo zraněno.[9] Od 22. 9. 1995 je v Perneku vesnická památková zóna.[8]

Od poloviny 19. století do 31. 12. 1975 byl Pernek samostatnou obcí. Od 1. 1. 1976 je částí města Horní Planá. Osady Maňava a Pihlov zanikly – staly se součástí Horní Plané.[10]

Maňava editovat

 
Maňava a okolí. Na snímku jsou dále patrné vrchy (vlevo od Maňavy) Nad Starou Hutí (1048 m), 1173 m, Špičák (1216 m), před ním 1001 m a zcela vlevo část vrchu Kapradinec 1083–1099 m

V katastrálním území Pernek leží bývalá osada Maňava (dříve Německá Maňava,[11] německy Deutsch Haidl). Nad Maňavou se rozkládá (nezalesněný) Telecí vrch.

Zmínky pocházejí již z roku 1445 (tehdy byla osada označována jako Maniawa Theutunicalis), kdy byl vystavěn první dům. V roce 1653 je uváděno 10 usedlých. Roku 1921 zde stálo 22 domů s 226 obyvateli, o 9 let později vzrostl počet domů na 25 a počet obyvatel klesl na 196. Maňava byla částečně vysídlena po roce 1945, dochovaly se 4 původní domy, žijí zde 3 stálí obyvatelé.

Pihlov editovat

 
Pihlov a okolí. V pozadí na snímku se nad Pihlovem vypíná trojvrší Houbový vrch (907, 914 a 914 m).

U východního okraje katastru Pernek se rozkládá bývalá osada Pihlov (při silnici Horní Planá – Pernek), která je využívána především k rekreačním účelům.

První dům byl postaven roku 1400, roku 1445 je uváděn název Pichlow. Daňový svitek z roku 1653 uvádí čtyři usedlé. V roce 1910 zde stálo 10 domů se 107 obyvateli; roku 1930 počet obyvatel klesl na 84. Po roce 1945 byl Pihlov postupně vysídlen. Jihozápadně od vesnice leželo známé Srdce Vltavy. Z domku východně od vesnice pocházela dívka Johanna, kterou se nechal inspirovat Adalbert Stifter v novele Popsaná jedlička.

Doprava editovat

Železniční zastávka Pernek na Šumavě, v roce 2023 přejmenovaná na Pernek-Hory, na železniční trati České Budějovice – Černý Kříž je v blízkosti osady Hory. Pernekem prochází silnice I/39,

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  6. Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 : III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  8. a b Pernek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  9. SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 153 – 154. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
  11. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.

Související články editovat

Externí odkazy editovat