Pentóza
Pentóza (dříve běžně pentosa) je obecný název monosacharidů, jejichž základ sestává z pětičlenných heterocyklů s jedním heteroatomem kyslíku.
Polotriviální název pentóza vznikl z řecké číslovky pět (penta) a z přípony charakteristické pro sacharidy -óza.
Dělí se podle karbonylové funkční skupiny na aldopentózy a ketopentózy, přičemž obě obsahují chirální atomy uhlíku, které způsobují optickou aktivitu látky. Aldopentózy mají tři typy poloh asymetrických uhlíků, a proto je možno vytvořit osm různých stereoizomerů. Jejich cyklické struktury mohou být v principu pětičlenné (furanosy) i šestičlenné (pyranosy). Ketopentózy mají dva typy poloh asymetrických uhlíků, a tudíž jsou možné čtyři stereoizomery.
Pravotočivá pentóza - XylózaEditovat
Xylóza[1], taktéž označovaná jako cukr dřevěný je pravotočivá pentóza: C5H10O5. Xylóza se získává hydrolýzou dřeva a může být použíta jako nekalorické sladidlo pro diabetiky.
PříkladyEditovat
Mezi pentózy řadíme:
Související článkyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Malá Československá encyklopedie ČSAV, VI. svazek Š-Ž, vydala ACADEMICA, Praha 1987