Pavel Lebeděv

ruský a sovětský generál

Pavel Pavlovič Lebeděv (rusky Павел Павлович Лебедев; 21. dubnajul./ 3. května 1872greg. Čeboksary, Ruské impérium2. července 1933, Charkov, SSSR) byl ruský a sovětský vojenský velitel.

Pavel Lebeděv
Pavel Lebeděv
Pavel Lebeděv
Narození21. dubna 1872
Ruské impérium Čeboksary, Ruské impérium
Úmrtí2. července 1933 (61 let)
Sovětský svaz Charkov, SSSR
Vojenská kariéra
HodnostGenerálmajor
Doba služby18921933
SloužilRuské impériumRuské impérium Ruské impérium (do roku 1917)
Flag of the Soviet Union 1923.svg SSSR (do roku 1933)
SložkaFlag of the Russian Federation Ground Forces.png Carská armáda (do roku 1917)
Red Army flag.svg Rudá armáda (do roku 1933)
VelelVýchodní front
Severozápadní front
VálkyPrvní světová válka
Ruská občanská válka
VyznamenáníŘád rudého praporu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

ŽivotopisEditovat

MládíEditovat

Pocházel z pravoslavné chudé šlechty. Studoval v Nižném Novgorodu kadetský sbor, po jeho dokončení se stal kadetem na Alexandrovské vojenské škole. V roce 1897 nastoupil na Akademii generálního štábu a absolvoval ji v roce 1900 s vyznamenáním.

Vojenská kariéraEditovat

Na počátku první světové války již byl plukovníkem. Bojoval na východní a severozápadní frontě. V roce 1915 byl povýšen na generálmajora.

V roce 1918 odmítl přistoupit k bělogvardějcům a dobrovolně vstoupil do Rudé armády na osobní pozvání Vladimira Lenina. Zpočátku sloužil jako koordinátor mobilizace, později jako jeden z velitelů. V letech 19231924 byl členem revoluční vojenské rady.

Podílel se na porážce Kolčaka, Děnikina a Judeniče, je považován za jednoho z tvůrců tzv. Orelsko-Kromské operace z roku 1919, díky níž byl zastaven Děnikin. Po celou dobu občanské války pracoval velmi tvrdě – téměř každý den, domů se vracel ve čtyři hodiny ráno.

V letech 1922 - 1924 byl šéfem vojenské akademie Michaila Frunzeho. V roce 1925 se stal náčelníkem štábu a zástupcem velitele ukrajinského vojenského okruhu Jona Jakiry. Byl členem Všeukrajinského ústředního výkonného výboru. Zemřel v Charkově.

Na jeho počest je v Charkově pojmenována ulice.

Externí odkazyEditovat