Pavel Beneš (grafik)

český typograf, grafický designér, ilustrátor, karikaturista a pedagog

Pavel Beneš, akademický malíř (* 15. července 1960 Praha), je český typograf, grafický designér, ilustrátor, karikaturista a pedagog. Kvůli výšce své postavy (201 cm) je nazýván největším českým grafikem.[1]

ak. mal. Pavel Beneš
Narození15. července 1960 (63 let)
Praha
Alma materVyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánínávrhář písma, grafik, ilustrátor, karikaturista, grafický designér, výtvarník, designér a umělecký pedagog
RodičeKarel Beneš a Daniela Benešová
Manžel(ka)Barbora Šťastná
DětiBonifác Beneš (* 1991)
Hermína Benešová (* 1995)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání editovat

Po základní devítileté škole Podbělohorská a Plzeňská vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově (1974–1979), obor Propagace (prof. Václav Bláha, Vladimír Bauer, Emil Duras), a pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1979–1985) v Ateliéru knižní kultury a písma (prof. Milan Hegar, Přemysl Rolčík, odb. as. Otakar Karlas).

Grafika a publicistika editovat

Po „vojně“ v AUS nastoupil na profesionální dráhu grafika na volné noze. Od té doby graficky upravil nebo ilustroval desítky knih, zejména pro nakladatelství Albatros a Kalich, a letteringem přispěl k vydání desítek kultovních komiksů. Do roku 1990 se věnoval i malbě a litografii, pak už jen užité grafice, reklamě a pedagogické činnosti.

V letech 1990–1993 byl pod vedením Aleše Najbrta a společně s Pavlem Lvem a Ivanou Menšíkovou spoluzakladatelem časopisu Reflex. V letech 1994–1997 byl art-directorem časopisu Story (šéfredaktorka Halina Pawlowská). V roce 1997 nastoupil jako senior art-director do reklamní agentury BBK Time, z níž přešel v roce 2001 do agentury Leonardo. V prvním pololetí roku 2005 byl art-directorem v časopise Epocha.

 
Plakát k filmu Pražská pětka (1988)

Je autorem prvního loga Home Credit a loga hudební skupiny Tři sestry.[1] V roce 1990 pro tuto skupinu navrhl obal jejich desky Alkáč je největší kocour a logo v podobě kosočtverce se třemi čárkami.[2] V roce 2014 zadal svým studentům jako semestrální práci koncertní protézu nohy pro frontmana kapely Lou Fanánka Hagena.[2]

V letech 2014–2018 byl karikaturistou Hospodářských novin, od léta 2021 kreslí karikatury pro Týdeník Forum, a karikatuře se průběžně věnuje formou kreslení na komerčních akcích, soukromých oslavách nebo při divadelních představeních.

Benešova kniha Odzadu, která je souborem jeho textů (fejetonů, úvah, sloupků a reflexí) doplněných výřezy z jeho prací (hlavně plakátů) byla v roce 2012 nominována na cenu Czech Grand Design, umístila se na 5. místě.[3] V roce 2020 vydal knihu Labradosti, reflektující formou lapidární kresby události, legendy, názory a činy dobrých a slušných lidí, tvářících se jako labradoři.

Pedagogická činnost editovat

Ve školním roce 2004/2005 externě učil na Střední škole reklamní tvorby Michael. V letech 2005–2020 vedl na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ateliér Vizuální design.

Divadelní činnost editovat

Od roku 1984 do roku 1988 byl členem Divadelního spolku Vikýř, známého zejména pořádáním Divadelních poutí, především v Praze na Střeleckém ostrově, kde v roli Umělce v hladovění seděl v kleci a z hladu kreslil karikatury návštěvníků představení.

Od roku 1986 je členem Pražské pětky, v jejímž rámci vystupoval např. v tanečním triu TrosViperosNegros na premiéře Vorlova filmu Pražská pětka (1988), k němuž dělal i plakát.

Publikační činnost editovat

 
Obálka knihy Labradosti (2020)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b VLASTIMIL HARAPES přinesl výstavě štěstí – Taneční magazín [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  2. a b VIDEO: Koncerty Tří sester rozsvítí Fanánkova pivní noha od studentky. iDNES.cz [online]. 2015-03-02 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  3. Beneš Pavel | Artplus.cz. www.artplus.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat