Otevřít hlavní menu

Pavel Švanda (křesťanský aktivista)

křesťanský aktivista, nalezen mrtvý v Macoše

Pavel Švanda (6. června 1959 Opava3.? října 1981) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti Macocha a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě Státní bezpečností.

Pavel Švanda
Narození 6. června 1959
Opava
Úmrtí říjen 1981 (ve věku 22 let)
Alma mater Vysoké učení technické v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Švanda byl synem Karla († 1974) a Ludmily Švandových, měl sestru Helenu.[1] Byl prasynovcem Tomáše Špidlíka, profesora Gregoriánské univerzity v Římě, později jmenovaného kardinálem. Byl členem SSM, po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem Charty 77 v Brně skrze terciáře dominikánů Josefa Adámka a měl kontakty na pražský disent skrze Zdeňka Pince. V červnu 1981 se odmítl účastnit voleb, které byly obvyklou fraškou legitimizace moci.[1] Přesto dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě Říma. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna, byl zasnouben s medičkou Annou Hornáčkovou.

Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981, krátce po svém návratu z Říma, kde se setkal se svým prastrýcem.[2] V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti Macocha.[2] Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;[2] podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.[zdroj?] Jeho smrt je dávána[kým?] do souvislosti se smrtí Přemysla Coufala, který zajišťoval kontakt skryté církve s Vatikánem, byl terčem nátlaku Státní bezpečnosti a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev.

Rádio Svobodná Evropa obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele Pavla Švandy, signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.

Dne 2. prosince 1981 vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. dubna 1990 do 30. června 1994 Krajský úřad vyšetřování Policie ČR v Brně. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka.

Starokatolická církev v České republice si ho připomíná jako mučedníka.[3]

BibliografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Adam Drda: Příběh Pavla Švandy, Příběhy 20. století, ČRo Plus, 16.7.2006
  2. a b c Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: Pavel Švanda - smrt na dně Macochy, Portréty, ČRo Plus, 16.7.2006
  3. HRADILEK, Pavel. Nový starokatolický misál. Getsemany.cz [online]. Říjen 2011 [cit. 2016-03-02]. Čís. 231. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat