Paul Thun-Hohenstein
Paul Thun-Hohenstein, do roku 1919 hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Paul Graf von Thun-Hohenstein; 10. listopadu 1884 Praha – 13. září 1963 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, působil jako diplomat, básník, esejista a překladatel.
| Paul Thun-Hohenstein | |
|---|---|
 Paul Thun-Hohenstein | |
| Narození | 10. listopadu 1884 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. září 1963 (ve věku 78 let) Vídeň  Rakousko |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Povolání | diplomat, překladatel a spisovatel |
| Choť | (1919) Gabrielle Emilie Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (1898–1929) |
| Děti | 1. Leonhard (1921–1943) 2. Sophie Franziska, provd. Pennington a poté von Prittwitz und Gaffron (1923–1995) 3. Eleonore Christine (1924–?) 4. Johann Ernst (1929–1996) |
| Rodiče | Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu[1] a Christiane Thun-Salm[1] |
| Příbuzní | Adolf Maria z Thun-Hohensteinu a Josef Osvald III. z Thun-Hohensteinu (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel ze starobylého šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil ke klášterecké linii. Narodil se jako nejmladší syn Josefa Osvalda II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913) a jeho manželky, spisovatelky Kristiany, rozené Valdštejnové (1859–1935).[2][3] Paul vystudoval práva a krátce sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti nadporučíka,[4] poté vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a v roce 1913 získal titul c. k. komořího.[5] Zastával funkci legačního sekretáře a poté do zániku monarchie působil jako atašé v Mnichově. Mezitím za první světové války znovu aktivně sloužil v armádě, byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile.[6] Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.
V roce 1919 se v Mnichově oženil s hraběnkou Gabrielou Thurn-Valsássinovou (1898–1929), dámou Řádu hvězdového kříže. Gabriela byla dcerou hraběte Duglase Thurna, který byl jako diplomat a poslední rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku Paulovým nadřízeným.[7] Manželé žili střídavě v Mnichově a na zámku v Klášterci nad Ohří.[8] Z manželství se narodili dva synové a dvě dcery, Gabriela zemřela krátce po čtvrtém porodu ve věku 31 let.[9]
V roce 1923 byl Paul Thun-Hohenstein zakládajícím členem uměleckého sdružení Innviertel (Innviertler Künstlergilde, IKG), od roku 1934 žil ve Vídni.
Dílo
editovatSpisy
editovat- Sonety (Sonette, 1925)
- Básně (Gedichte, 1933)
- Aforismy (Aphorismen, Graz 1936)
- Rakouský způsob života (Österreichische Lebensform, Heimat-Verlag, Brixlegg 1937 – Rakouská knihovna 1/3A)
- Způsoby života, průřez rakouskými tradicemi (Wege des Lebens, Ein Querschnitt durch österreichische Traditionen, esej, Vídeň 1946)
- Podzimní túra (Herbstwanderung, 1958)
Překlady
editovat- Carlo Gozzi: Turandot. Tragikomisches Märchen in fünf Akten [1762]. Aus dem Italienischen übertragen von Paul Graf Thun-Hohenstein [1946]. Mit einem Nachwort von Gerhard Reuter. Stuttgart: Reclam 1965.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Thun-Hohenstein na německé Wikipedii.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Rodokmen klášterecké linie Thun-Hohensteinů dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 1162 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 663, 721 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 353 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 378 dostupné online
- ↑ Paul Thun-Hohenstein na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 996 dostupné online
- ↑ Gabriela Thun-Hohenstein na webu geni.com dostupné online
Literatura
editovat- Arthur Fischer-Colbrie: Ein Ehrenblatt für Paul Thun-Hohenstein. Zum 75. Geburtstag des Dichters. In: Jahrbuch der Innviertler Künstlergilde. Mattighofen 1959, S. 6–9.
- Arthur Fischer-Colbrie: Paul Thun-Hohenstein zum Gedenken. In: Oberösterreichischer Kulturbericht. Nr. 30, 196.
- Klaus W. Jonas: Rainer Maria Rilke und Paul Thun-Hohenstein. In: Jahrbuch des Wiener Goethe-Vereins. Band 79, 1975, S. 78–99.
Externí odkazy
editovat- Literatur von und über Paul Thun-Hohenstein im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
- Eintrag zu Thun-Hohenstein, Paul Graf im Austria-Forum (Biographie)
- Karl Winkler: Paul Thun-Hohenstein, in: Webpräsenz von Bild Archiv Austria
- Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
