Paul Sanford Methuen

britský polní maršál

Paul Sanford Methuen, 3. baron Methuen z Corshamu (Paul Sanford Methuen, 3rd Baron Methuen of Corsham) (1. září 1845, Corsham Court, Anglie30. října 1932, Corsham Court, Anglie) byl britský polní maršál. Pocházel ze šlechtické rodiny a od mládí sloužil v armádě. Jako jeden z velitelů britské armády v búrské válce zcela zklamal, přesto později postupoval v hodnostech, byl povýšen na polního maršála (1911) a za první světové války byl guvernérem na Maltě. Do smrti zastával čestné hodnosti, kromě toho od roku 1890 jako dědic baronského titulu zasedal ve Sněmovně lordů.

Paul Sanford Methuen, 3. baron Methuen
Generál Paul Sanford Methuen (1910)
Generál Paul Sanford Methuen (1910)
Narození1. září 1845
Wiltshire
Úmrtí30. října 1932 (ve věku 87 let)
Corsham Court
Alma materEton College
Povolánípolitik a voják
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
velkokříž Královského řádu Viktoriina
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Manžel(ka)Evelyn Hervey-Bathurst (od 1878)
Mary Ayshford Sanford (od 1884)
DětiPaul Ayshford Methuen, 4th Baron Methuen
Ethel Methuen
Anthony Methuen, 5th Baron Methuen
Ellen Methuen
Laurence Methuen
RodičeFrederick Methuen, 2nd Baron Methuen a Anna Sanford
FunkceConstable of the Tower (1920–1932)
člen Sněmovny lordů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Zámek Corsham Court (Wiltshire), sídlo rodu Methuenů od poloviny 18. století

Pocházel ze starobylého rodu, z nějž v 18. století vynikli diplomaté John Methuen a Paul Methuen. Narodil se na rodovém sídle Corsham Court jako nejstarší syn Fredericka Methuena, 2. barona z Corshamu (1818–1891). Studoval v Etonu a od mládí sloužil v armádě, zúčastnil se válek v koloniích a již v roce 1867 byl kapitánem. Později zastával funkce spíše civilnějšího charakteru, byl vojenským atašé v Berlíně (1878–1881) a pobočníkem generálního ubytovatele armády (1881–1884). Od konce 80. let působil v jižní Africe, kde byl generálním pobočníkem (1888–1890) a v roce 1888 obdržel hodnost generálmajora. V roce 1890 zdědil po otci titul barona a stal se členem Sněmovny lordů.

V hodnosti generálporučíka (1898) byl v roce 1899 jedním z velitelů v búrské válce. Po několika taktických chybách byl poražen v bitvě u Magersfonteinu (1899)[1]. Poté se snažil zachránit svou reputaci, nakonec ale padl do zajetí, ze kterého byl propuštěn kvůli zranění a v roce 1902 se vrátil do Anglie. Přes neúspěch v jižní Africe si udržel přízeň dvora, v roce 1904 dosáhl hodnosti generála a v letech 1904–1932 byl velitelem skotských královských gard. V roce 1910 byl krátce guvernérem v Pretorii a v roce 1911 byl povýšen na polního maršála. Za první světové války byl guvernérem na Maltě (1915–1919), poté zastával čestný post guvernéra Toweru (1919–1932).

Po návratu z jižní Afriky obdržel velkokříž Řádu lázně (1902), v roce 1910 byl dekorován Viktoriiným řádem. Během první světové války získal Řád italské koruny (1917) a stal se rytířem francouzského Řádu čestné legie (1918). V roce 1919 obdržel Řád sv. Michala a sv. Jiří

Poprvé se oženil v roce 1878 s Evelyn Hervey-Bathurst (1847–1879), která však zemřela o rok později. Potomstvo měl až z druhého manželství s Mary Ethel Sanford (1861–1941). Titul barona zdědili postupně synové Paul Methuen, 4. baron z Corshamu (1886–1974), a Anthony Methuen, 5. baron z Corshamu (1891–1975). Oba byli absolventy oxfordské univerzity a zúčastnili se první světové války.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, díl XVII., s. 198; Praha, 1901 (reprint 1999) ISBN 80-7185-057-8

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat