Otevřít hlavní menu

Patrik Kotas

český architekt, designer a vysokoškolský pedagog

Patrik Kotas (* 1. září 1964, Praha) je český architekt specializující se na návrhy dopravních staveb a designér prostředků hromadné dopravy.

doc. Ing. arch. Patrik Kotas
Narození 1. září 1964 (55 let)
Praha
Web www.patrikkotas.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

 
Stanice metra Rajská zahrada v Praze, oceněná jako Stavba roku 1999

V roce 1988 absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, následně i odbornou stáž na architektonické škole ve Versailles.

Do roku 1991 byl samostatným projektantem, poté vedoucím projektantem Metroprojektu Praha, v 90. letech působil jako externí designér v ČKD Dopravní systémy Praha. Vyučuje na Fakultě architektury a Fakultě stavební ČVUT. Je členem České komory architektů, v roce 2005 se stal docentem.

V roce 1993 založil vlastní architektonické studio Patrik Kotas – atelier designu a architektury, zaměřené na dopravní stavby.

OceněníEditovat

  • architektonické řešení stanice pražského metra Rajská zahrada, generální projektant Metroprojekt Praha – oceněno titulem Stavba roku 1999
  • tramvajová trať Hlubočepy–Barrandov, architektonické řešení zastávek, mostů a tunelových portálů, design prvků dopravních zařízení, generální projektant Metroprojekt Praha – oceněno titulem Stavba roku 2004
  • urbanistické a architektonické řešení železniční trati Praha hlavní nádražíLibeň, projekt Nového spojení s mostními estakádami a dvojicí tunelů – oceněno titulem Stavba roku 2009
  • architektonické řešení stanice pražského metra Střížkov, generální projektant Metroprojekt Praha – oceněno mezinárodní evropskou cenou za design ocelové konstrukce European award for steel structures 2009
  • architektonické řešení dálniční estakády přes údolí Berounky u Radotína a dálničního mostu přes Lochkovské údolí, součást silničního okruhu kolem Prahy, stavba 514, investor Ředitelství silnic a dálnic – oceněno mezinárodní evropskou cenou za design ocelové konstrukce European award for steel structures 2013
  • křižovatka U Koruny, Hradec Králové - oceněno titulem Dopravní stavba roku 2016

KritikaEditovat

Architekt Kotas je kritizován například architektem a novinářem Adamem Gebrianem za zbytečně předražené, nepotřebné (zbytečně velkorysé) a draze udržitelné řešení staveb, jako například zastávky na trati Hlubočepy–Barrandov nebo stanice metra Střížkov.[1]

Publicistka, teoretička a kritička Karolína Jirkalová z časopisu Art & Antiques kritizuje například slova Kotase, že chce svými monumentálními stavbami utvářet městský dojem („městotvorné stavby“), který ale podle Jílkové neutváří monumentální stavby, ale především služby, infrastruktura a rozmanitost funkcí.[2] Poukazuje dále například na to, že stavba zastávky by měla plnit jednoduché funkce ochránění lidí před deštěm a větrem. Kotasovy stavby podle ní funkci plní složitě a také za mnohonásobnou cenu.[3]

Obyvatelé města Hradce Králové kritizují křižovatku Korunu v městském centru. Sloupky jsou ostré a při nehodě by se mohli cyklisté nebo chodci lehce zranit, později město přidalo na sloupky tenisové míčky jako „bezpečnostní prvky“.[4] Kotas reagoval s argumentem, že jsou sloupky odvrácené od cyklostezky a stejně se člověk může zranit o cokoliv.[5]

Dílo (výběr)Editovat

Patrik Kotas je autorem celé řady dopravních staveb v Praze, Liberci, Mariánských Lázních či v Hradci Králové.

Realizované stavbyEditovat

  • stanice metra Lužiny, Praha, v roce 1994
  • vozovna tramvají Mrštíkova, Liberec, v letech 1995–1999
  • terminál MHD Fügnerova, Liberec, v letech 1996–1998
  • stanice metra Rajská zahrada, Praha, generální projektant Metroprojekt, v letech 1998–2000
  • opláštění betonového tubusu nadzemního úseku trasy B pražského metra v úseku Rajská zahrada - Černý most, generální projektant Metroprojekt, v roce 2000
  • rekonstrukce prostoru Karmelitské ulice a ulice Újezd v Praze 1 na Malé Straně; rekonstrukce zahrnovala tramvajovou trať, rozšíření pěších ploch, historické dlažby na chodnících, design městského mobiliáře, repliky historických hodin a stožárů, generální projektant Metroprojekt Praha, v roce 2002,
  • tramvajová trať Hlubočepy–Barrandov, architektonické řešení zastávek, mostů a tunelových portálů, design prvků dopravních zařízení, Praha, generální projektant Metroprojekt Praha, v letech 2003–2004
  • urbanistické a architektonické řešení železniční trati Praha hlavní nádraží - Libeň, projekt Nového spojení s mostními estakádami a dvojicí tunelů, Praha, generální projektant Sudop Praha, v letech 2004–2010
  • stanice metra Střížkov, Praha, generální projektant Metroprojekt Praha, v letech 2004–2008
  • terminál hromadné dopravy Hradec Králové, v letech 2006–2008
  • rekonstrukce železniční stanice Praha hlavní nádraží, dopravně-urbanistické a architektonické řešení, investor společnost Grandi Stazioni, Řím ve spolupráci s Metroprojekt Praha, v letech 2006–2012
  • rekonstrukce železniční stanice Mariánské Lázně, dopravně-urbanistické a architektonické řešení, investor společnost Grandi Stationi, Řím ve spolupráci s Metroprojekt Praha, v letech 2009-2010
  • architektonické řešení dálniční estakády přes údolí Berounky u Radotína a dálničního mostu přes Lochkovské údolí, Lochkovský most (s architektem Petrem Šafránkem), součást silničního okruhu kolem Prahy, stavba 514, investor Ředitelství silnic a dálnic, v letech 2008–2012
  • křižovatka Koruna v Hradci Králové, v letech 2015–2016[6]

Urbanistické projektyEditovat

  • Soutěžní návrh v mezinárodní ideové urbanistické soutěži – 1. cena, zpracování nového územního plánu Hradce Králové (ve spolupráci s Tomášem Vymetálkem). Dosud zpracované etapy a zadavatelem schválené etapy územního plánu: průzkumy a rozbory, koncept, návrh. Zadavatel: statutární město Hradec Králové, zpracování územního plánu: 2011 až do současnosti.
  • Revitalizace Pražského Předměstí v Hradci Králové – dopravně urbanistické a architektonické řešení, terminál hromadné dopravy (realizace 2006–2008), rekonstrukce Riegrova náměstí (realizace 2007–2009), křižovatka U Koruny (realizace 2015–2016), zadavatel statutární město Hradec Králové.
  • Urbanistické řešení širšího centra města Karlovy Vary – soutěžní urbanistický návrh, zadavatel statutární město Karlovy Vary, v roce 2014.
  • Urbanistický a architektonický návrh rozšíření areálu milánské univerzity, ve čtvrti Lodi – návrh areálu Facolta di Medicina veterinaria, zadavatel FABIANI, v letech 2012–2013.
  • Urbanistický koncept stanice metra trasy D Olbrachtova v Praze, zadavatel Dopravní podnik hl. m. Prahy, v letech 2011–2012.

GalerieEditovat

Dopravní prostředkyEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Gebrian versus: Tramvajová trať Barrandov [online]. Stream.cz [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. 
  2. JIRKALOVÁ, Karolína. Zde je Kotasovo. Art & Antiques [online]. 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18. 
  3. 10 nenáviděných staveb: Labská bouda, Palladium i tunel Blanka. Lidovky.cz [online]. 2010-02-20 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. 
  4. Východočeské zprávy › 03.08.2016 › 18:00. Východočeská televize [online]. [cit. 2016-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-09-2016. 
  5. Trny Koruny jsou trnem v oku cyklistů. Architekt je brání. Deník.cz [online]. 2016-07-30 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. 
  6. Na křižovatku Koruna se vrátila auta, podle kritiků je drahá a zbytečná. iDNES.cz [online]. 2016-08-01 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat