Paseka (Radkov)

část obce Radkov v okrese Tábor

Paseka (německy Paseka) je místní část obce Radkov v okrese Tábor. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.[3] Jedná se původně o zemědělskou osadu nedaleko Tábora založenou začátkem 15. století, se dvorem, jenž se nazýval ještě v roce 1421 Černohlav.

Paseka
Dům
Dům
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRadkov
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel30 (2021)[1]
Katastrální územíRadkov u Tábora (5,38 km²)
PSČ391 31
Počet domů14 (2011)[2]
Paseka
Paseka
Další údaje
Kód části obce137944
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1423.[4] Dvůr drželi původně páni z Rožmberka a prodali jej v roce 1464 Janovi z Miličína. V 16. století měla ves v zástavě obec Táborská a byli tu 4 „osedlí“.

V roce 1552 koupil Paseku Zikmund z Malovic. V 17. století byl zde vybudován samostatný poplužní dvůr, na němž se připomíná v roce 1642 Alžběta Anežka Malovcová, rozená Tomková z Čejkova. Roku 1668 sídlil na statku Jiří Mařan Bohdanecký z Hodkova se svojí ženou, rozenou Bervidovou ze Sedlečka a po nich následoval Karel Maxmilian Kořenský z Terešova. Ten ovšem prodal 7. ledna 1678 Paseku „…s lidmi osedlými i neosedlými, odjinud propuštěnými a k témuž statku přináležijícími i sběhlými, odkudž žádný se nevymiňuje, mimo čeládky, která ne odtud, ale z Chlumečku pochází…“ za 4000 zlatých subpřevoru konventu kláštera augustiniánů v Táboře. V červenci 1681 koupila od Augustiniánů ves Mikuláš z Weitmüllerů za 4800 zlatých.

Dále se zde vystřídali Adrian z Weitmülleru (1690), Samuel Černický se svojí ženou Křemenovou ze Sedlečka (1697), kteří na statku konali „adamitské bohoslužby“ a Kryštof Albert Kořenský z Terešova (1701). V roce 1738 koupil Paseku hrabě Václav Hynek Deym ze Stříže a připojil ji k chotovinskému panství. V osadě ustavil rychtářem Františka Bukvaje (Buquoy) z Radkova, jenž na usedlosti čís. 3 založil pivovar, který však již začátkem 19. století přestal fungovat a zanikl.

Památky editovat

  • U komunikace na Radkov se mezi vzrostlými stromy nachází kamenný kříž. V horní části kříže jsou patrné stopy po úchytech, ale původní tělo Krista je v současné době vyměněné.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 216. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 

Literatura editovat

  • CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

Externí odkazy editovat