Parlamentní volby v Rusku 2011
Ruské parlamentní volby v roce 2011 se konaly 4. prosince 2011. Volilo se v nich do 450 křesel Státní dumy, dolní komory Federálního shromáždění Ruské federace, do které se naposledy volilo v roce 2007. Parlamentní volby se konaly krátce před prezidentskými volbami v březnu 2012.
Volby skončily vítězstvím dosavadní vládní strany Jednotné Rusko, která získala s 49,29 % nadpoloviční většinu (238 z 450) křesel. Oproti výsledku předchozích voleb si ovšem pohoršila a přišla o ústavní většinu. Nejvíce posílili komunisté, kteří si s 19,20 % hlasů polepšili o 35 křesel na dohromady 92 křesel. Třetí skončila strana Spravedlivé Rusko, která získala s 13,25 % dohromady 64 křesel, o 26 více než v předchozích volbách. Poslední, kdo se dostal do parlamentu, byla Liberálně-demokratická strana Ruska, která získala 11,68 % hlasů a tak 56 křesel, o 16 více, než minule. Zbylé strany se do parlamentu nedostaly, navíc pouze Jabloko s 3,43 % hlasů získalo nárok na státní příspěvek. Účast voličů byla 60,2 %.[1][2]
Politické strany editovat
Před volbami měly v Dumě své zástupce čtyři strany, které tím automaticky získaly právo se voleb účastnit: Jednotné Rusko vedené Vladimirem Putinem, Komunistická strana Ruské federace vedená Gennadijem Zjuganovem, Liberální demokratická strana Ruska vedená Vladimirem Žirinovským a Spravedlivé Rusko vedené Nikolajem Levičevem.
Další tři strany doložily dostatek podpory sebráním 150 000 podpisů do 19. října: Jabloko vedené Grigorijem Javlinským, Ruští patrioti vedení Gennadijem Semiginem a Správná věc vedená Andrejem Dunajevem.
Mezi strany, kterým se nepodařilo splnit pravidla pro registraci, patřily například Jiné Rusko nebo Nacionálně bolševická strana Ruska.
Kontroverze editovat
Již před volbami se objevily spory ohledně jejich příprav. Nestátní nezisková organizace GOLOS připravila na webu interaktivní mapu Ruské federace s vyznačenými nahlášenými prohřešky proti férovosti voleb, přičemž další je tam zároveň možná nahlásit.[3] O podvodech včetně vycpávání uren dodatečnými hlasy mluví opozice i ruští a evropští pozorovatelé. Blogeři poukazují na živé televizní přenosy průběžných výsledků: v Rostovské, Voroněžské a Sverdlovské oblasti krátce ukázaly voličskou účast 140, 130 a 115 procent.
Naopak úřady a některá média začala různě GOLOS obviňovat z provádění propagandy za cizozemské peníze atp.[3]
Výsledky editovat
| Strana | Hlasy | % | +/− | Křesla | +/− | % | |
| Jednotné Rusko (Единая Россия) | 32 379 135 | 49,32 | −14,98 ▼ | 238 | −77 ▼ | 52,88 | |
| Komunistická strana Ruské federace (Коммунистическая партия Российской Федерации) | 12 599 507 | 19,19 | +7,62 ▲ | 92 | +35 ▲ | 20,46 | |
| Spravedlivé Rusko (Справедливая Россия) | 8 695 522 | 13,24 | +5,50 ▲ | 64 | +26 ▲ | 14,21 | |
| Liberálně-demokratická strana Ruska (Либерально-Демократическая Партия России) | 7 664 570 | 11,67 | +3,43 ▲ | 56 | +16 ▲ | 12,45 | |
| Jabloko (Яблоко) | 2 252 403 | 3,43 | +1,84 ▲ | 0 | ±0 ▬ | 0,00 | |
| Ruští patrioti (Патриоты России) | 639 119 | 0,97 | +0,08 ▲ | 0 | ±0 ▬ | 0,00 | |
| Správná věc (Правое дело) | 392 806 | 0,60 | — | 0 | — | 0,00 | |
| Celkem (účast 60,20%) | 64 623 062 | 100,00 | ±0,00 ▬ | 450 | ±0 ▬ | 100,00 | |
| Zdroj: Ústřední volební komise | |||||||
Povolební protesty editovat
V důsledku podezření, že volby byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody, došlo ještě večer 4. prosince ve velkých městech po celém Rusku k protestům, které se po týdnu malých demonstrací rozrostly na největší protesty od pádu Sovětského svazu. Celkově protesty proběhly v 99 městech po celé zemi a v 42 městech v zahraničí. Symbolem protestů se stala bílá stužka.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russische Parlamentswahlen 2011 na německé Wikipedii.
- ↑ Putinova strana udržela těsnou většinu. lidovky.cz [online]. 2011-12-6 [cit. 2011-12-6]. Dostupné online.
- ↑ Данные о предварительных итогах голосования [online]. 2011-12-4, rev. 2011-12-6 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b HÁJEK, Adam. Kreml dráždí mapa jeho hříchů, před volbami si došlápl na pozorovatele. idnes.cz [online]. 2011-12-3 [cit. 2011-12-3]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parlamentní volby v Rusku 2011 na Wikimedia Commons
