Parinirvána

Parinirvána (v sanskrtu; v páli parinibbána) je pojem užívaný v buddhismu pro konečné vyvanutí, pro konečné dosažení nirvány. Přesný překlad zní „plná nirvána“. Parinirvány nebo parinibbány dosahují po své smrti pouze plně osvícené bytosti – arahanti (míněno v širším slova smyslu – tedy nejen plně osvícení Buddhovi žáci). Tohoto stavu dosahují v okamžiku, kdy dojde k rozpadu pěti složek existence.

Buddhova smrt, respektive Buddhova maháparinirvána, Gandhára (2.3. stol.)

Během svého života může arahant tento stav prožívat za předpokladu, že je schopen vstupovat do soustředění pálijsky zvaného niródha-samápatti. V tomto hlubokém soustředění dojde k dočasnému vykořenění veškeré mentální aktivity a může být prožívána tzv. anupádisésanibbána – „nibbána bez zbývajících složek existence“ (míněno pět složek – khandh). Stejného stavu pak arahant (tedy i arahant, který za svého života není schopen vstupovat do niródha-samápatti) dosáhne v okamžiku smrti, kdy ustanou všechny mentální aktivity. Naopak nibbána prožívaná během života, kdy jsou mentální aktivity stále přítomné, je nazývána jako supádisésanibbána – „nibbána se zbývajícími složkami existence“.

Externí odkazyEditovat