Otevřít hlavní menu

Lokomotivy i ostatní kolejová vozidla mají řadu technických parametrů, které je možné sledovat.

Obsah

Základní údajeEditovat

VýrobceEditovat

Výrobce je firma, která daný typ vozidla vyráběla. Některé typy mohly být vyráběny více firmami (kvůli výrobním kapacitám nebo přesunu výroby) nebo případně ve spolupráci více firem (např. jedna firma dodávala mechanickou část a druhá elektrickou výzbroj).

ProvozovatelEditovat

Provozovatel (nebo také společnost) je organizace, která daný typ lokomotivy provozuje. Obvykle se jedná o některou železniční společnost, ale může jít např. o důlní firmu, továrnu s železniční vlečkou, soukromého dopravce apod. Jeden typ lokomotivy může být samozřejmě provozován více provozovateli.

KonstrukceEditovat

Zejména u prvních lokomotiv jméno konstruktéra, kdy konstrukce celého stroje byla dílem jedné osoby. O ostatních případů název projekční kanceláře, může být shodné s výrobcem.

VýrobaEditovat

Dílna nebo společnost, která stroj(e) vyráběla (vyrábí) nebo výrobce prvního kusu nebo výrobce popisového stroje.

Rok výrobyEditovat

Za rok výroby se obvykle považuje rok, kdy byla lokomotiva dokončena a zprovozněna (1. kus nebo popisovaný kus). Tento údaj se nemusí shodovat s rokem, v němž došlo k získání povolení k provozu nebo v němž byla lokomotiva do provozu nasazena. Zejména u prototypů a experimentálních strojů může být obtížné tento údaj stanovit.

Období provozuEditovat

Rozmezí let pravidelného provozu.

Míst k sezeníEditovat

U motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.

Míst k stáníEditovat

U motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.

Prázdná hmotnostEditovat

Hmotnost bez náplní (např. nafty v nádrži) (kg).

Hmotnost ve služběEditovat

Hmotnost plně vyzbrojeného stroje (plné nádrže, plný tendr, plné vodojemy apod.) (kg).

Hmotnost s cestujícími (maximální přípustná hmotnost)Editovat

Jako hmotnost ve službě + povolené zatížení přepravovanými osobami (kg), popřípadě nákladem.

Adhezní hmotnostEditovat

Adhezní hmotnost je ta část hmotnosti hnacího vozidla, jejíž tíha působí na hnané nápravy, které vyvozují tažnou sílu prostřednictvím adheze.

Délka přes nárazníkyEditovat

Délka stroje přes nárazníky, je-li delší než délka přes spřáhla (mm), u parních lokomotiv se udává bez tendru.

Délka přes spřáhlaEditovat

Délka stroje přes spřáhla, je-li delší než délka přes nárazníky, nárazníky na některých strojích nemusí být použity (mm), u parních lokomotiv se udává bez tendru.

RozvorEditovat

Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí (mm).

Rozvor podvozku (pevný rozvor)Editovat

Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí podvozku (mm).

Průměr kol nových/opotřebenýchEditovat

U nových vozidel se zpravidla udávají obě hodnoty (mm).

Minimální poloměr projížděných obloukůEditovat

Limitní hodnota minimálního poloměru oblouku, který stroj může bezpečně projet (m).

Rozchod kolejeEditovat

Rozchod koleje (nezaměnit s rozchodem dvojkolí) vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Udává se v milimetrech, i když historicky většina hodnot vznikla přepočtem z měr v anglických jednotkách (palec). Jako parametr vozidla se udá jmenovitá hodnota rozchodu, pro který je vozidlo určeno. Skutečný rozchod koleje se může od jmenovité hodnoty odlišovat v rámci tolerancí a v obloucích malých poloměrů se přidává rozšíření; měří se rozchodkou.

Vytápění vlakuEditovat

Způsob a zdroj vyhřívání prostoru pro cestující (parní, naftové, elektrické, lokální, centrální ...)

Lokomotivní brzdaEditovat

Druh brzdy, která brzdí pouze stroj jako takový.

Rekuperační brzdaEditovat

Brzdí pomocí takového technického řešení, které dovoluje vracení jinak mařené energie zpět do zdroje.

Záchranná brzdaEditovat

Bezpečnostní prvek zastavení stroje, soupravy, který může aktivovat jakákoliv osoba nacházející se v nebezpečí přepravující se soupravou nebo vlakem .

Havarijní brzdaEditovat

U pozemních lanových drah. Brzda působí zcela nezávisle na ostatních systémech stroje, zpravidla na mechanickém principu (pružina), při přetržení tažného lana.

Vlaková brzdaEditovat

Druh brzdy, která ovládá brzdný systém v připřažených vagonech nebo soupravě.

Parametry pohonuEditovat

Zde jsou uvedeny jak parametry pojezdu, tak především vlastnosti, odpovídající dané trakci.

  • U parních lokomotiv jsou to vlastnosti soustavy kotel-parní stroj.
  • U elektrických a dieselových strojů vlastnosti motorů a přenos výkonu na pojezd.

Uspořádání pojezduEditovat

Uspořádání pojezdu je konstrukční provedení pojezdu lokomotivy nebo jiného kolejového vozidla. Popisuje především počet a umístění náprav a které z nich jsou hnané.

Hodinový výkonEditovat

Výkon, při kterém elektrické stroje (typicky trakční motory, příp. trakční generátor) zatížené z vychlazeného stavu dosáhnou za dobu jedné hodiny maximální dovolené teploty vinutí (míra krátkodobé přetížitelnosti). Udává se v kW nebo HPS.

Trvalý výkonEditovat

Nejvyšší výkon, při kterém elektrické stroje (typicky trakční motory, příp. trakční generátor) mohou pracovat trvale z hlediska maximální dovolené teploty vinutí (teplota vinutí se ustálí na této hodnotě). Hodnota v kW nebo HPS.

Trvalá rychlostEditovat

Hodnota v km/h. Rychlost při trvalém výkonu.

Maximální tažná sílaEditovat

Hodnota v kN nebo t.

Trvalá tažná sílaEditovat

Hodnota v kN nebo t.

Maximální provozní rychlostEditovat

Maximální povolená rychlost stroje pro bezpečný provoz, nižší než konstrukční rychlost (km/h).

Konstrukční rychlostEditovat

Rychlost, na kterou je stroj konstruován (km/h).

Přetlak páryEditovat

U parních lokomotiv, tlak v kotli (MPa, bar).

Počet válcůEditovat

  • Parní lokomotivy mají drtivé většině případů dva válce. U novějších rychlíkových strojů obvykle tři válce, u členěných lokomotiv nejčastěji čtyři válce.
  • Motory dieselových lokomotiv mají podle výkonu většinou od 6 do 16 válců.

Průměry válcůEditovat

  • u parních lokomotiv spolu s ostatními parametry spoluurčuje výkon a tažnou sílu (mm).
  • u spalovacího motoru ovlivňuje charakteristiku motoru (průběh výkonu a točivého momentu v závislosti na otáčkách) (mm).

Zdvih pístůEditovat

  • u parních lokomotiv spolu s průměrem hnacích kol převod a tím i maximální dosažitelnou rychlost lokomotivy (mm).
  • u spalovacího motoru spoluurčuje charakteristiku motoru (mm).

RozvodEditovat

Konstrukční typ rozvodu parního stroje lokomotivy sloužícího k:

  • vedení páry do správných komor válců
  • reverzaci
  • spuštění a zastavení stroje
  • k nastavení plnění, od kterého se odvíjí výkon a účinnost

Průměr hnacích a spřažených dvojkolíEditovat

Důležitý parametr který spoluurčuje rychlost a tažnou sílu.

  • u parních lokomotivy přibližně platí, že průměr přes 1500 mm je u lokomotiv pro osobní vlaky a rychlíky a menší u lokomotiv pro nákladní a místní osobní vlaky.
  • u ozubnicových železnic má průměr stejný význam jako výše, pokud se na trati používají i adhezní úseky.

Průměr ozubeného kolaEditovat

U ozubnicových železnic průměr ozubeného kola zapadající do ozubeného hřebene (mm).

Ozubnicový systémEditovat

Ozubnicový systém podle zvolené konstrukce a principu:

  • Riggenbachova ozubnice
  • Strubova ozubnice
  • Locherova ozubnice
  • Abtova ozubnice

Počet hřebenůEditovat

Počet hřebenů u Abtovy ozubnice

Průměr běhounůEditovat

Běhoun je dvojkolí, na které se nepřenáší tažná síla lokomotivy. Využívá se ke zlepšení jízdních vlastností nebo ke zmenšení nápravových tlaků (mm).

Výhřevná plochaEditovat

Udává se v m² na straně ohně (díky zaoblení a velké tloušťce plechů se plocha na straně ohně a vody mírně liší). Dělí se na přímou (to je plocha vnitřku skříňového kotle, spalovací komory a případně varníku a varných trubek), a nepřímou (plocha trubek ve válcovém kotli).

Počet kouřovek/žárnicEditovat

Počty trubek v kotli. Žárnice jsou trubky o větším průměru, v nichž jsou umístěny přehřívačové články.

Počet plamencůEditovat

U parních lokomotiv.

Plocha přehřívačeEditovat

Plocha přehřívačových článků v m²

Plocha roštuEditovat

Udává se v m².

Typ motoruEditovat

Typ prvotního motoru (naftový, benzinový, turbína ...)

Výkon prvotního motoruEditovat

Výkon prvotního motoru (kW)

PalivoEditovat

Nafta, benzin, mazut, olej, plyn, uhlí ...

Otáčky motoruEditovat

Jmenovité otáčky motoru (ot/min).

Maximální otáčky motoruEditovat

Maximální (povolené) bezpečné otáčky motoru (ot/min) - nejspíš se neuplatní, u kolejových vozidel jsou jen jedny jmenovité otáčky.

Otáčky motoru při maximálním kroutícím momentuEditovat

Otáčky spalovacího motoru, při kterých motor dodává maximální kroutící moment (ot/min).

Přenos výkonuEditovat

Druh přenosu výkonu u motorových lokomotiv, motorových vozů (mechanický, hydrodynamický, elektrický ...)

Napájecí soustavaEditovat

  • Napájecí soustava stejnosměrná (DC), napětí (V, kV).
  • Napájecí soustava střídavá (AC), jednofázová, třífázová, napětí, frekvence (V, kV, Hz).

Typ sběračůEditovat

  • pantograf úplný, poloviční (zjednodušený), lyrový (smyčkový), tyčový
  • kolejnicový sběrač proudu horní-dolní-boční (např. metro)

Počet sběračů prouduEditovat

u kolejnicového sběrače počet všech sběračů na podvozku (podvozcích) jednoho stroje

Regulace výkonuEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Pohon#Řízení výkonu.

U elektrických lokomotiv odporová, elektronická ...

Typ trakčního motoruEditovat

Podle elektrické soustavy a konstrukce lokomotivy, např. sériový motor.

Výkon trakčního motoruEditovat

Možný maximální dodávaný výkon motoru (kW, HPS).

Přenos kroutivého momentuEditovat

Tento parametr udává, jakým způsobem dochází k přenosu krouticího momentu z trakčního motoru na nápravu (ozubený převod, spojka, kardanova hřídel ...).

Parametry tendruEditovat

OznačeníEditovat

U lokomotiv ČSD se jedná o číselné značení Ing. Kryšpína, kde první číslice zvětšená o 3 označuje objem uhláku v m³ a další dvě číslice objem vodojemu taktéž v m³. U tendrů jiných železnic se obvykle neuvádí.

Hmotnost prázdná/plnáEditovat

Udává se hmotnost prázdného a hmotnost plně nazbrojeného tendru v tunách.

Obsah uhlíEditovat

Objem uhláku v m³.

Obsah vodyEditovat

Objem vodojemů v m³ (což je totéž, co hmotnost v tunách).

Počet nápravEditovat

Počet náprav tendru, pokud není pojezd tendru součástí pojezdu lokomotivy (například u tendrových lokomotiv nebo lokomotiv garattovy soustavy).

Související článkyEditovat