Panslovanské barvy

Panslovanské barvy (bílá, modrá a červená) byly stanoveny na všeslovanském kongresu v Praze roku 1848 a v současnosti se skutečně objevují na vlajkách většiny států s majoritou slovanskojazyčného obyvatelstva. Původně byly tyto barvy zvoleny ke zdůraznění sounáležitosti slovanských národů ve smyslu panslavismu.

Panslovanské barvy přijaté na slovanském sjezdu v Praze, 1848

Předobraz panslovanských byl v barvách ruských, které zavedl ruský car Petr I. Veliký, snad odvozené z vlajky Spojených nizozemských provincií, kde car strávil nějaký čas při své cestě po Evropě. Stejná skladba barev jako v případě nizozemské vlajky je ovšem pravděpodobně náhodná, neboť v Rusku se již předtím používaly stejné barvy v jiném pořadí.

Přejímání barevEditovat

Jako první národ rozšířili roku 1835 Srbové svoji národní vlajku o bílou barvu (na červenou, modrou a bílou). Jedna z prvních podob srbských vlajek v barvách červené a modré je doložena již ve 13. století. Srbské království Černá Hora přejalo panslovanské barvy v srbském pořadí (červená, modrá bílá) beze změny. Slovinci převzali v roce 1867 barvy v původním ruském pořadí bílá, modrá a červená. Po ní následovaly vlajky slovenská a česká.

Chorvaté sice roku 1848 přijali červeno-bílo-modrou vlajku, avšak v jiném, než panslovanském pořadí barev. Odráží barvy znaků Chorvatska, Dalmácie a Slavonie, tedy historických zemí, z nichž se skládá dnešní území.[1]

TinkturaEditovat

Ruské barvy a tedy i některé další panslovanské vlajky však vykazují prohřešek proti heraldickým pravidlům, podle nichž červená a modrá nesmějí ležet vedle sebe, neboť se jedná o tzv. „barvy“ (jako protiklad k tzv. „kovům“, kdy bílá představuje stříbro a žlutá zlato).

Galerie vlajekEditovat

Oblast Poloha Vlajka Poznámky
Rusko     Ruské vlajce mohla sloužit jako vzor nizozemská vlajka, avšak s použitím ruských barev. Car Petr I. Veliký převzal barvy ze znaku Moskevského knížectví: na červeném pozadí bílý jezdec na bílém koni, zahalený v modrém plášti a nesoucí modrý štít.
Srbsko     U srbské vlajky je vertikálně ve středu umístěn malý státní znak Srbska a horizontálně vzdálený v 5/14 šířky vlajky od strany vlajkové žerdi (vlevo).
Slovensko     Původní vlajka Slovenska sestávala ze dvou pruhů, červeného (nahoře) a bílého. Po vzniku Československa byla roku 1920 tradiční česká bílo-červená vlajka po dlouhém zvažování doplněna o modrý klínek, který měl symbolizovat Slovensko, neboť Slováci na své vlajce měli od roku 1848 také modrý pruh.
Slovinsko     Znak ve slovinské vlajce se skládá z modrého štítu, který je po obou spodních stranách červeně olemovaný. Štít znázorňuje nad dvěma vlnami, symbolizujícími Jaderské moře, „tříhlavý“ vrchol Triglav (nejvyšší hora Slovinska) a tři hvězdy zlaté barvy z erbu hrabat z Celje.
Česko     Do historické bílo-červené vlajky (bikolóry) Čech byl v roce 1920 vsunut modrý žerďový klín (do poloviny délky listu vlajky), plně v kontextu dříve uzákoněných státních barev bílo-červeno-modré trikolóry (přesně v tomto čestném pořadí) vycházejících jak z panslovanských barev, tak i barev vítězných spojenců (Francie, Velké Británie, USA) a samozřejmě reprezentujících tinktury znaků českých zemí – Čech (bílá a červená historická bikolóra, dle stříbrného/bílého českého lva v červeném poli), Moravy (stříbrno/bílo-červeně šachovaná moravská orlice v modrém poli), Slovenska (viz modré trojvrší v jeho znaku) i Podkarpatské Rusi. Tento význam vlajky trvá dodnes (i po vzniku České republiky roku 1993), nadále odráží barvy znaků Čech a Moravy (v pořadí bílo-červeno-modré trikolóry českých státních barev). Zatímco slovenská trikolóra je (od roku 1848) bílo-modro-červená (v tomto pořadí).
Lužičtí Srbové     Vlajka Lužických Srbů je poprvé zmíněna roku 1842. Po slovanském kongresu v Praze roku 1848, získala svoji současnou podobu. Vychází z podoby vlajky Ruska a Srbska, ale také z podoby vlajky sousedních slovanských národů – Čechů a Slováků.
Krym     Krymská vlajka vychází z podoby ruské vlajky. Původní návrh obsahoval ještě znak.
Chakasie    
Mordvinsko    
Republika srbská     Vlajka Republiky srbské vychází z vlajky Srbska, ale oproti vlajce Srbska se oficiálně neužívaly dodatečné symboly jako např. orel. Navíc se barevné odstíny nepatrně liší a poměr stran, stejně jako u vlajky někdejší Socialistické federativní republiky Jugoslávie, je 1:2 a nikoli 2:3 jako u Srbska.
Vojvodina     Vlajka srbské provincie Vojvodina je odvozena od srbské vlajky.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panslawische Farben na německé Wikipedii.

Externí odkazyEditovat