Ventotene

italská obec
(přesměrováno z Pandateria)

Ventotene je ostrov v Tyrhénském moři nedaleko pobřeží Kampánie v Itálii. Jde o zbytek prastaré sopky a je součástí Pontinských ostrovů. V římských dobách byl ostrov znám jako Pandataria a Pandateria. Jde zároveň o obec patřící do provincie Latina (Lazio).

Ventotene
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška18 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
Ventotene
Ventotene
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1,8 km²
Počet obyvatel704 (2023)[1]
Hustota zalidnění402,3 obyv./km²
Správa
Vznik1869
Oficiální webwww.comune.ventotene.lt.it
Telefonní předvolba0771
PSČ04020 a 04031
Označení vozidelLT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ventotene a Pontinské ostrovy.

Ostrov je podlouhlého tvaru, dlouhý přibližně 3 km s maximální šířkou 800 m. Dva kilometry východně je situován ostrov Santo Stefano, 40 km na západ leží ostrov Ponza.

Stejnojmenná obec má v současnosti 633 stálých obyvatel, k obci náleží i ostrov St. Stefano, na kterém je nyní uzavřená rozsáhlá věznice.

Historie editovat

 
Piazza Castello.
 
Pohled na město od přístavu.

Ostrov byl dobře znám císaři Augustovi, který na něj uvrhl na pět let svou dceru Julii starší v roce 2 př. n. l. v reakci na její rozsáhlé cizoložství. Rovněž císař Tiberius ostrov využil jako vězení pro svou praneteř Aggripinu starší v roce 29, která tam zemřela na podvýživu. Poté, co se její syn Gaius (lépe znám jako Caligula) stal roku 37 císařem, odjel na Pandaterii vyzvednout její ostatky a odvezl je do Říma, kde je nechal pohřbít. Rovněž Aggripinina nejmladší dcera Julia Livilla byla donucena k exilu na ostrově na příkaz svého strýce, císaře Claudia. Císaře k tomuto činu přemluvila jeho manželka Messalina v roce 41. O něco později byla rovněž diskrétně vyhladověna k smrti a její ostatky byly pravděpodobně převezeny do Říma poté, co se její sestra Aggripina mladší stala císařovou ženou a získala vliv. V roce 62 byla na Pandaterii vykázána další členka iulsko-claudijské dynastie Claudia Octavia, první žena císaře Nerona. Na příkaz svého manžela tam byla i popravena.

Na tento ostrov byla také deportována Sv. Flavia Domitilla, po které jsou v Římě pojmenovány katakomby, a která ukryla mnoho svatých (nebo léčila jejich zranění, způsobená mučením). Byla vnučkou císaře Vespasiana a na ostrově pravděpodobně i zemřela.

Během druhé světové války sloužil ostrov jako základna pro 114 mužů německé armády, kteří zde chránili klíčový radar. V noci 8. října 1943 do přístavu tajně vplula americká loď a vyložila 46 výsadkářů. Ti se rychle zkontaktovali s místním odbojem, který pak Němcům lživě tvrdil, že je na ostrově skupina výsadkářů, podporovaná nepřátelskou flotilou. Německý velitel nechal ve strachu zničit pozice i zbraně a vzdal se Američanům. Teprve poté si uvědomil svůj omyl, ale již bylo pozdě, Ventotene bylo osvobozeno bez jediného výstřelu 9. října 1943 ve tři hodiny ráno.

Manifest z Ventotente editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Manifest z Ventotene.

Za vlády Mussoliniho byl na ostrově v letech 19391943 zřízen vězeňský tábor, kde se tísnilo na 700 oponentů režimu (včetně 400 komunistů). Jedni z vězňů: Altiero Spinelli, Ernesto Rossi a Eugenio Colorni, tam napsali text, později známý jako Manifest z Ventotene, jež se vyznačuje povstáním intelektuálů, vědců a politiků proti fašistickému režimu a obhajuje ideály sjednocení Evropy ve federálním smyslu. Je považován za základní dokument, jehož prostřednictvím se vyvinul pozdější Evropský federalismus. Z těchto důvodů je součástí Evropského dědictví. [2]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventotene na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Označení Evropské dědictví. www.npu.czhttps [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy editovat