Pampadromaeus

rod plazů (vymřelých)

Pampadromaeus („běžec po pampách“) byl rod vývojově velmi primitivního sauropodomorfního dinosaura, žijícího v období raného svrchního triasu (geologický věk carn, asi před 233 miliony let)[1] na území dnešní Brazílie (stát Rio Grande do Sul). Fosilie pampadromea byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Santa Maria na lokalitě známé jako Várzea do Agudo (či také „Janner“). Formálně byly popsány týmem paleontologů v roce 2011.[2]

Jak číst taxoboxPampadromaeus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 233 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kosterní diagram a silueta těla pampadromea
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
PodčeleďSaturnaliinae?
RodPampadromaeus
Binomické jméno
Pampadromaeus barberenai
Cabreira et al., 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Pampadromaeus - přibližná rekonstrukce vzezření.

Holotyp nese označení ULBRA-PVT016 a jedná se o téměř kompletní lebku a částečně dochovanou postkraniální kostru malého dvounohého dinosaura. Celková délka těla tohoto dinosaura činila podle paleontologa Thomase Holtze, Jr. asi 1,5 metru a jeho hmotnost dosahovala několika kilogramů.[3] Podle Gregoryho S. Paula byl Pampadromaeus rovněž dlouhý kolem 1,5 metru a dosahoval hmotnosti kolem 4 kilogramů.[4]

Pampadromaeus ještě neměl pneumatizované kosti s invazivním systémem vzdušných vaků a nebyl tak nejspíš vybaven extrémně výkonnou dýchací soustavou, charakteristickou pro pozdější plazopánvé dinosaury.[5]

Zařazení editovat

Podle provedené fylogenetické analýzy je tento rod bazálním (vývojově primitivním) zástupcem rozsáhlé skupiny sauropodomorfů. Mezi jeho příbuzné může patřit například druh Panphagia protos, Buriolestes schultzi a někteří další.[6] Vzdáleněji příbuzným rodem je Saturnalia, známá ze stejného souvrství.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Langer, M. C.; J. Ramezani, and Á. A. S. Da Rosa (2018). U-Pb age constraints on dinosaur rise from south Brazil. Gondwana Research 53. 133–140.
  2. Cabreira, Sérgio F.; et al. (2011). New stem-sauropodomorph (Dinosauria, Saurischia) from the Triassic of Brazil. Naturwissenschaften 98. 1035–1040.
  3. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 24). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7. (anglicky)
  4. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 183 (anglicky)
  5. Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Rodrigo T. Müller, Leonardo Kerber, Flávio A. Pretto, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2022). The absence of an invasive air sac system in the earliest dinosaurs suggests multiple origins of vertebral pneumaticity. Scientific Reports. 12: 20844. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-25067-8
  6. Otero, Alejandro; et al. (2015). A new basal sauropodiform from South Africa and the phylogenetic relationships of basal sauropodomorphs. Zoological Journal of the Linnean Society. 174 (3): 589. doi: 10.1111/zoj.12247
  7. SOCHA, Vladimír. Saturnalia - skutečný vánoční dinosaurus. OSEL.cz [online]. 25. prosince 2019. Dostupné online.  (česky)

Literatura editovat

Externí odkazy editovat