Wikipedie

Dům čp. 43 (Kamenický Šenov)

kulturní památka České republiky v obci Kamenický Šenov
(přesměrováno z Palackého čp. 43)

Dům v Palackého ulici čp. 43 je dům se zděným přízemím a roubeným patrem[1] v ulici Palackého (dříve Sonnebergerstrasse)[2] v Kamenickém Šenově v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.[3] Výjimečně dobře dochovaný měšťanský (městský) dům pochází z počátku 19. století a vyznačuje se nenarušenými klasicistními prvky a dekorativně pojatým bedněním roubeného patra.[4][1]

Dům čp. 43 v Palackého ulici
v Kamenickém Šenově
Patrový městský dům z roku 1813
Patrový městský dům z roku 1813
Účel stavby

Obytný dům

Základní informace
Výstavba1813
Materiálydřevo, kámen, cihla
StavebníkJohann Anton Helzel[p. 1]
Technické parametry
Počet podlaží2
Poloha
Adresa471 14 Kamenický Šenov, ČeskoČesko Česko
UlicePalackého čp. 43
Nadmořská výška537 m n. m.
Souřadnice50°46′12,61″ s. š., 14°28′19,85″ v. d.
Palackého 43
Palackého 43
Palackého 43 na mapě ČR
Další informace
Rejstříkové číslo památky34992/5-3042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patrová budova vznikla v roce 1813, kdy ji nechal postavit obchodník se sklem Johann Anton Helzel. Postupně se v ní vystřídalo několik rodin a kdysi také unikla požáru sousední kůlny, který založil pyroman. Je památkově chráněna od 20. ledna 1965.[5]

Historie editovat

Dům nechal postavit v roce 1813 obchodník se sklem Johann Anton Helzel[p. 1] a v roce 1835 se stal jeho majitelem jeho syn Carl Gottfried Helzel.[2] Ten objekt přenechal své dceři Karolíně Helzelové, která se provdala za Emanuela Handschkea, jenž se stal v roce 1850 dalším majitelem domu.[2] Jeho dcera Charlotte Handschkeová nemovitost zdědila v roce 1863, ale ve finanční tísni pak byla nucena dům prodat v roce 1887 Franzi Krausemu.[2]

Po smrti Franze Krauseho přešlo vlastnictví objektu do rukou jeho vdovy Anny Krausové.[2] Po jejím úmrtí byl dům prodán pasíři Josefu Horakovi a v roce 1915 pak přešla nemovitost do vlastnictví Marie Horakové[2]. Během doby, kdy dům vlastnili členové rodiny Horaků, se uskutečnila nová výmalba vnějších (obvodových) zdí nemovitosti. Harry Palme ji v roce 1935 hodnotil jako velice zdařilou, a to nejspíše díky tomu, že v době výmalby v domě bydlel profesor Adolf Becker.[2]

V roce 1923 se Horakovi přestěhovali do Práchně a nemovitost získal rafinér Karl Palme,[p. 2] který ji vlastnil (dle zápisků Harryho Palmeho) i v roce 1935.[2][p. 3]

Popis editovat

Popis některých detailů objektu ale hlavně pak vnitřní dispozice domu je poplatný roku 1935, kdy jej zachytil Harry Palme.[2]

Památkově chráněný městský obytný dům si nechal postavit kamenickošenovský obchodník se sklem Johann Anton Helzel.[p. 1] Objekt dokončený v roce 1813 je obdélná patrová budova zastřešená mansardovou střechou krytou eternitem.[10] (Původně byl objekt kryt břidlicí.) Na kamenné přízemí objektu navazuje dřevěné poschodí,[2] jehož roubení je ze všech stran obloženo svislým prkenným bedněním se spárami překrytými lištami.[2] Relativně široká prkna bednění jsou na některých stranách domu ozdobena na svých koncích vykrajováním,[10] což je dobře patrné především na jihovýchodní štítové straně objektu. Na rozhraní přízemí a patra objektu se nachází okrasná římsa se šroubovicovým periodickým „nekonečným“ bílo-červeným vzorem táhnoucí se okolo celého domu. Tato okrasná mezipatrová římsa je opticky podepřena velkým množstvím pilastrů (ukončených na rozhraní přízemí a patra krásnými korintskými hlavicemi), které od sebe oddělují jednotlivá okna zděného přízemí.[10] (Podle Palmeho se vždy mezi dvěma okny zděného přízemí nacházel poloviční pilastr korunovaný jemnou jónskou hlavicí.[2]) Všechna čtyři nároží objektu jsou v přízemí ozdobena nárožními pilastry. Ty jsou realizovány masivním kvádrovým zdivem vetknutým do nároží domu.[2] Na tyto rohové komponenty navazují vkusně zdobené dřevěné rohové pilastry v prvním poschodí zakončené těsně pod střechou ozdobnými hlavicemi.[2][p. 4]

Boční (štítové) stěny a podélné průčelí editovat

Obě štítové strany domu (jihovýchodní a severozápadní) měly každá po čtyřech okenních osách[10] a byly v podkroví původně obloženy břidlicí,[2] ale dnes (rok 2022) je obložení tvořeno eternitem. (Výjimku tvoří severozápadní štítová strana, která má nejspíše z pozdější doby přestavbou zřetelně nesymetricky zaslepenu 2. okenní osu zleva, a to jak ve zděném přízemí, tak i na úrovni dřevěného patra.)

Podélné průčelí objektu (rovnoběžné s osou Palackého ulice) disponuje šesti okenními osami. Ve 4. ose zleva se nachází honosně zdobený hlavní vchod do objektu.[10] Obdélná okna v přízemí mají profilované parapetní římsy a jejich okenní rámy jsou po obvodě dekorovány štukovými pásy. Dvojice oken symetricky umístěných nejblíže u vchodových dveří byla původně chráněna krásnými železnými mřížemi.[2] V roce 2022 bylo železnou mříží chráněno jen jedno z těchto oken, to umístěné napravo od vchodu.

Vchodová výzdoba editovat

 
Vchod

K domovním dveřím v přízemí (v podélné stěně objektu orientované do Palackého ulice) stoupá nevysoké dvojramenné schodiště s několika málo schody a s vyzděnou lícní stěnou ve funkci zábradlí.[2] Schodiště směrem do ulice je chráněno z každé strany jedním čtyřhranným nevysokým nárožním kamenem (patníkem) se zaoblenými svislými rohy a oblou „čepicí“ na svém vrcholku. Honosná vnější fasáda domu obsahuje ve 4. okenní ose zleva dvoukřídlé dřevěné domovní dveře, které jsou v přízemí obkrouženy masivním zdobným pískovcovým portálem.[10] Jeho vertikálním základem jsou rostlinnými motivy (květinovým dekorem) ozdobené pilastry (levý a pravý) přerušené asi ve dvou třetinách výšky od podlahy krátkými římsami. Obě tyto římsičky mezi pilastry jsou spojeny masivním půleliptickým obloukem nadpraží.[10] Vnitřek tohoto oblouku je vyplněn ozdobným ornamentem dvou symetricky propletených lodyh. Vchodové dřevěné dveře mají horní hranu tvarovanou do půlelipsy, která zapadá do dolní hrany nadpražního oblouku. Nadpraží je profilované a v jeho nejvyšším bodě se nachází volutový klenák.[10] Nad výše uvedeným portálem se nachází profilovaná nadedveřní římsa se segmentově prohnutou střední částí, kde se nachází horní část klenáku, který původně obsahoval iniciály Johanna Antona Helzela (J. A. H.)[p. 1] a číslo 43;[10] z obou stran nahoře pak byl uveden rok dokončení stavby 1813.[2]

Další detaily a vnitřek domu editovat

Strana objektu orientovaná na severozápad a zadní chodba domu byly původně pokryty břidlicí.[2] Za domem stávala kůlna, oddělena od hlavního objektu úzkým dvorkem.[2] Kůlna byla později přestavěna a přizpůsobena pro účely obchodu.[2] Tato budova (původně kůlna) lehla popelem při požáru, který založil pyroman Adolf Gruner mladší; dům samotný nepřišel při požáru k úhoně.[2]

Ve zděném přízemí domu byly stropy tvořené valenými klenbami s lunetami a štukovou výzdobou.[10] V dřevěném patře se pak nacházely stropy trámové a táflované.[10] V prvním poschodí domu stály za pozornost (dle popisu Harryho Palmeho): „obzvláště pěkné pokojové dveře s nápadně vysokým prahem.“[2]

Galerie editovat

  •  
    Detail vchodu do domu v roce 1910
  •  
    Celkový pohled na dům (rok 1910)
  •  
    Celkový pohled na dům (rok 1920)
  •  
    Pohled na objekt z horní části Palackého ulice
  •  
    Pohled na dům z Tyršovy ulice

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ a b c d Pramen[2] hovoří o Johannu Antonu Helzelovi jako o staviteli, ale v tomto případě se jedná spíše o investora, který si dům nechal postavit. Johann Anton Helzel (* 15. srpna 1748, Kamenický Šenov – 3. února 1827, Kamenický Šenov) byl ale významným kamenošenovským obchodníkem se sklem.[6][7]
  2. ↑ Rafinování skla je obecný výraz pro následná opracovávání skleněných výrobků za studena. Základní proces spočívá v obroušení ostré hrany finálního výrobku po jeho oddělení od sklářské píšťaly. Část skla, které spojuje píšťalu s výrobkem se nazývá kopna. Od ní se musí výrobek nejprve oddělit. Oddělení výrobku od kopny se děje rychlým zahřátím úzkého proužku skla v místě rozhraní píšťala – výrobek. Vzniklé rozdíly teplot způsobí pnutí a sklo se v tom místě roztrhne na dvě části (kopnu a výrobek). Oba takto vzniklé kusy disponují člověku nebezpečně ostrými hranami. Kopna samotná skončí coby střep ve sklovině, ale výrobek je třeba v místě ostré hrany zabrousit. K tomu se používá horizontálně se otáčející litinový kotouč (říká se mu hladina) a brusivo – jemný písek smáčený vodou. Hrana výrobku se tedy zabrousí na hladině a dále se zde provede i základní zkosení hran místa brusu. Někdy se broušení skla může realizovat na vertikálně rotujících karborundových kotoučích zvlhčovaných vodou, která odvádí teplo z místa brusu. Mezi další procesy rafinace skla patří broušení různých dekorací (ozdob), řezání (např. diamantovými pilami), leštění (i chemické), matování, pískování, rytí dekorativních motivů, barvení hydroglazurami apod.[8][9]
  3. ↑ Podle údaje v katastru nemovitostí z 6. února 2023 je nemovitost (rodinný dům) ve společném jmění manželů Pavla Jašky a Šárky Jaškové.
  4. ↑ Objekt se nachází na pozemku o výměře 346 m2. Rozměry domu: délka: 17 metrů; minimální šířka: 9 metrů; maximální šířka: 13 metrů; výška hřebene střechy nad silnicí: odhadem přibližně 10 metrů.

Reference editovat

  1. ↑ a b městský (měšťanský) dům; Katalogové číslo: 1000146737; Adresa: Kamenický Šenov, Palackého č.p. 43 [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x PALME, Harry; SMOLÍKOVÁ, Alena. Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov: pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli. 1. vyd. Kamenický Šenov: město Kamenický Šenov, 2018. 835 s. ISBN 978-80-87100-38-7. Kapitola Dům čp. 43, s. 324, 681 až 685. 
  3. ↑ Dům na adrese: Palackého 43, 471 14 Kamenický Šenov, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-02-05]. GPS souřadnice: 50.7701911N, 14.4721500E (50°46'12.688"N, 14°28'19.740"E). Dostupné online. 
  4. ↑ Dům; Liberecký kraj, okres Česká Lípa, Kamenický Šenov, Kamenický Šenov, Palackého č.p. 43 [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2023-01-31]. Katalogové číslo: 1000146737; Rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek: 34992/5-3042. Dostupné online. 
  5. ↑ Patrový obytný dům čp. 43; Rejstříkové číslo ÚSKP: 34992/5-3042 [online]. web: Památkový katalog, právní ochrana cz [cit. 2023-02-05]. Zápis do státního seznamu kulturních památek ze dne: 20. 1. 1965. Dostupné online. 
  6. ↑ Johann Anton Helzel (* 15. srpna 1748, Kamenický Šenov – 3. února 1827, Kamenický Šenov) [online]. web: Geni com [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Regoinální výročí - 2013; 1748 - narodil se Johann Anton Helzel - významný odchodník se sklem - 265 let výročí; 1927 - Anton Helzel - obchodník se sklem - 185 let úmrtí [online]. web: Městská knihovna Kamenický Šenov [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ LYSÁK, Michal. Rafinování skla [online]. web: Vzpomínky na nejlepší roky mého života, 2009 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Broušení a rafinace skla [online]. web: Preciosa [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k Evidenční list nemovité kulturní památky; Kamenický Šenov, dům čp. 43 v ulici „ke Slunečné“ [online]. web: Národní památkový ústav (Metainformační systém MIS) [cit. 2023-02-05]. Autoři: I. a V. Jirousovi. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • PALME, Harry. Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov: pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli. Překlad Alena Smolíková. Vydání první. Kamenický Šenov: město Kamenický Šenov, 2018; 835 stran; ISBN 978-80-87100-38-7.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dům_čp._43_(Kamenický_Šenov)&oldid=23575493“