Pablen kraňský
Pablen kraňský (Scopolia carniolica) je toxická, vytrvalá, až půl metru vysoká bylina kvetoucí koncem jara převislými, zvonkovitými, hnědofialově zbarvenými květy. Není původní druh české květeny a na území dnešní České republiky byla poprvé zaznamenaná v roce 1866.[1][2][3]
 Pablen kraňský | |
|---|---|
 Pablen kraňský (Scopolia carniolica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Rod | pablen (Scopolia) |
| Binomické jméno | |
| Scopolia carniolica Jacq. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření editovat
Rostlina má jihoevropský původ, odkud se disjunktně rozšířila do zemí střední i východní Evropy, kde sahá až po Ukrajinu, černomořské pobřeží a kavkazské pohoří. Je naturalizovaný neofyt, jenž pravděpodobně do Česka připutoval z jižněji položeného evropského území. Druhové jméno „kraňský“ odkazuje na Kraňsko, historické územní dnešního Slovinska.
Do ČR se pravděpodobně dostala jako léčivá rostlina, postupně zplaněla a za vhodných podmínek přežívá ve volné přírodě.[2][4]
Ekologie editovat
Hemikryptofyt s krátkou dobou vegetace (asi 3 měsíce), roste hlavně ve vlhkých a mírně stíněných místech, objevuje se ve světlých listnatých i smíšených lesích, stinných roklích, mezi sutí i ve skalních rozsedlinách. Vyžaduje humózní půdu, která bývá průběžně navlhlá a bohatá na živiny. Někdy je vysazována jako okrasná rostlina v zahradách na přistíněných stanovištích, kde kvete v dubnu a květnu. Ploidie druhu je 2n = 48.[1][2][5]
Popis editovat
Vytrvalá bylina s přímou lodyhou 20 až 60 cm vysokou, která vyrůstá z tlustého, vícehlavého, prstencovitě zaškrcovaného oddenku více než 10 cm dlouhého. Lysá nebo zřídka roztroušeně chlupatá lodyha bývá jednoduchá, nejvýše nahoře sympodiálně větvená a porostlá lysými, střídavými listy. Drobné spodní jsou šupinovité a přisedlé. Větší horní mohou být až 20 cm dlouhé a 8 cm široké, mají krátké řapíky a šedozelené čepele, jsou vejčité, u báze klínovité, na konci tupě špičaté a po obvodě celokrajné nebo s jedním či dvěma asymetrickými zuby u vrcholu.
Květy jsou pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, asi 2 cm dlouhé a vyrůstají jednotlivě na nicí stopce z paždí listů. Vytrvalý zvonkovitý kalich má 1 cm dlouhé cípy, jež se za zrání plodu zvětšují. Trubkovitá koruna, asi 2 cm dlouhá, je vně leskle hnědofialová a uvnitř olivově zelená. Pět tyčinek s krátkými nitkami přirostlými k bázi trubky nese žluté prašníky. Ze dvou plodolistů vytvořený semeník má tenkou čnělku s hlavatou bliznou a na bázi prstenčitý val s nektarem. Květ je protogynický, blizna dozrává dřív, než je v prašnících zralý pyl, opylení zajišťuje přilétající hmyz.
Plod je dvoupouzdrá, kulovitá, 10 mm velká tobolka obklopená trvalým kalichem. Otevírá se víčkem a obsahuje 20 až 30 bradavčitých semen, která po okolí roznášejí mravenci a jiný hmyz. Rostlina se rozmnožuje převážně vegetativně rozrůstáním oddenku a jeho úlomky, které se oddělují v zúžených místech. Semena jsou málo životná, v ideálním případě vyklíčí asi za měsíc.[1][2][5][6]
Toxicita editovat
Pablen kraňský je rostlina silně toxická, hlavně oddenek, lodyha již méně. Obsahuje alkaloidy atropin, cuscohygrin, hyoscyamin, cholin, skopolamin, skopolin a další. Podobné látky obsahuje i nať, ale v menší koncentraci. Souhrn obsažených látek již v malých dávkách působí na hladké svalstvo, odstraňuje svalové křeče a snižuje žaludeční nevolnost, ve větší koncentrací působí halucinogenně a blokuje paměť. Bývá využíván v lidovém léčitelství a pěstuje se pro potřebu farmaceutického průmyslu.[1][2][7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. S. 254.
- ↑ a b c d e HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Pablen kraňský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.04.2008 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online.
- ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 31.03.2018]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Scopolia carniolica [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Skopólia kranská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2018-03-31]. S. 420–422. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Plants For a Future: Scopolia carniolica [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HJELMSTAD, Rolv. Scopolia carniolica [online]. Urtekilden, Oppdal, NO [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pablen kraňský na Wikimedia Commons 
Taxon Scopolia carniolica ve Wikidruzích
