Pařížský poledník
Pařížský poledník (francouzsky Méridien de Paris) je poledník, který prochází středem Pařížské observatoře v Paříži. Nachází se na 2°20′14,025″ východní délky od Greenwichského poledníku. Někdy je též nazýván jako Francouzský poledník (Méridien de France) procházející od Dunkerku do Perpignanu, neboť se podle něj provedla nová triangulace Francie.
Historie
editovatPařížský poledník byl určen 21. června 1667 matematiky Francouzské akademie. V tento den letního slunovratu byl vyměřen poledník na místě zamýšlené stavby Pařížské observatoře. Měření poledníku dokončili v roce 1718 Jean-Dominique Cassini a jeho syn Jacques Cassini. V 70. letech 18. století jej přeměřil César-François Cassini. Poledník opět přeměřili v letech 1792–1798 Jean-Baptiste Joseph Delambre a Pierre Méchain jako základ pro určení přesné délky metru v roce 1799.
Pařížský poledník jako základní poledník byl opuštěn ve prospěch Greenwichského na mezinárodní konferenci ve Washingtonu v roce 1884. Toto rozhodnutí bylo předmětem bouřlivé diskuse mezi Francouzi a Angličany. Greenwichský poledník nakonec zvítězil proto, že většinou neprochází obydleným územím a dalším důvodem byl britský závazek přijmout metrický systém, výměnou za přijetí anglického poledníku ve Francii. Při závěrečném hlasování se z 25 zemí Francie a Brazílie zdržely hlasování. V samotné Francii byl však Greenwichský poledník přijat až zákonem z 9. března 1911.
V rámci oslav roku 2000 vytvořil architekt Paul Chemetov koncepci tzv. Zeleného poledníku, který kopíruje Pařížský poledník a na jeho trase ve Francii jsou vysázeny stromy.
Pozůstatky poledníku v Paříži
editovatPoledník byl na zemském povrchu v roce 1736 vyznačen dvěma milníky. Jeden se nachází na severu Paříže (tzv. Severní milník) na Montmartru v dnes soukromé zahradě u Moulin de la Galette. Jižní milník stál původně v zahradě observatoře, ale v roce 1806 byl přemístěn do parku Montsouris. Na čtyři metry vysoké stéle je nápis „Du règne de ... - Mire de l'Observatoire - MDCCCVI“ (Za vlády ... Trasírka observatoře - 1806). Jméno Napoleona I. bylo ze sloupu odstraněno. Tento milník nestojí úplně přesně na poledníku, ale několik desítek metrů východně.
U příležitosti dvoustého výročí narození Françoise Araga byl v letech 1989–1994 vytvořen pás z 135 bronzových medailonů zasazených do chodníků, které vyznačují, jak prochází Pařížský poledník Paříží. Jejich autorem je nizozemský umělec Jan Dibbets.
Oblasti ležící na poledníku
editovatOd severního k jižnímu pólu prochází poledník těmito územími:
- Severní ledový oceán (mezi Grónskem a souostrovím Špicberky)
- Atlantský oceán (Norské moře a Severní moře)
- Francie
- Španělsko
- Středomoří
- Alžírsko
- Mali
- Niger
- Burkina Faso
- Benin
- Atlantský oceán
- Antarktický oceán
- Antarktida (Země královny Maud)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Méridien de Paris na francouzské Wikipedii.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pařížský poledník na Wikimedia Commons