PRP-1 Kopáč
PRP-1 Kopáč byl pasivní sledovací systém vyvinutý v Československé socialistické republice. Označení PRP mělo znamenat Přesný Radiotechnický Pátrač a slovo Kopáč pak vysvětlovalo jeho princip, neboť vzniklo složením slov Korelační pátrač.[1] Představoval 1. generaci korelačních pátračů.[2] Byl vyvinut počátkem 60. let 20. století na základě patentu doc. Ing. Vlastimila Pecha, CSc, který působil na Výzkumném pracovišti protiradiotechnického boje při Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně.[3] Funkce systému vycházela z otočení principu systému LORAN, kdy přijímač na palubě letounu, byl schopen určit jeho pozici na základě vyhodnocení příjmu signálů z různých vysílačů. Pasivní sledovací systém naopak uvažuje sledovaný objekt za vysílač a pouze naslouchá. Na základě průniku hyperboloidů vycházejících z naměřených zpoždění vůči přijímačům, jejichž poloha je známá, lze určit polohu objektu.
Výzkumný ústav 060 v Praze se podílel na vývoji přijímací části a brněnské pracoviště vyvíjelo vyhodnocovací část.
Výzkumný vzor tohoto pasivního sledovacího systému pracoval v pásmech L, S a X. Tedy v pásmech 390 MHz až 3 900 MHz a 6 200 až 10 900 MHz. [2]
Byl vyroben ve dvou exemplářích, které od roku 1964 sloužily Československé armádě v oblasti západní hranice republiky. Vyřazeny byly až po dvaceti letech služby.[3]
Popis systému editovat
Pasivní sledovací systém byl mobilní a skládal se ze čtyř vozů:
- 1× vůz Praga V3S se skříňovou nástavbou pro centrální pracoviště s ručním zobrazovacím zařízením Planžet[1]
- 3× vozy Praga V3S se skříňovou nástavbou s přijímací a vyhodnocovací aparaturou[1]
Šlo tedy o tříbodový systém, který na základě měření rozdílu příchodu signálů na pozemní stanice vyhodnocoval pomocí metody TDOA polohu objektu. Systém umožňoval sledovat najednou 6 až 8 cílů, vyhodnocování probíhalo ručně.[3]
Odkazy editovat
Související články editovat
Reference editovat
- ↑ a b c SVOBODA, Petr. ŠEDESÁT LET OBORU PASIVNÍCH SYSTÉMŮ V ČESKÉ REPUBLICE [online]. Aairnav, 2017-05 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b PROF. ING.BEZOUŠEK, Pavel; ING. ŠPÁS, Václav. Historie radiolokační techniky v Československu. [s.l.]: Univerzita Pardubice, 2013. ISBN 978-80-7395-693-6. Kapitola Korelační pátráč KOPÁČ, s. 109.
- ↑ a b c VÁVRA, Jan. Závody ve zbrojení. Jak Československo zasáhlo do studené války [online]. Lidovky.cz, 2018-09-13 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.