Otevřít hlavní menu

Převýšov

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji

Obec Převýšov (německy Neudorf) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký, necelé 4 km západně od Chlumce nad Cidlinou. Žije zde 335[1] obyvatel.

Převýšov
Budova nádraží v Převýšově
Budova nádraží v Převýšově
Znak obce PřevýšovVlajka obce Převýšov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0521 570681
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Pověřená obec Chlumec nad Cidlinou
Historická země Čechy
Katastrální území Převýšov
Katastrální výměra 4,38 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 335 (2019)[1]
Nadmořská výška 229 m n. m.
PSČ 503 51
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Převýšov 89
50351 Chlumec nad Cidlinou
Starosta Ing. Miroslav Podnecký
Oficiální web: www.prevysov.cz
Email: ouprevysov@seznam.cz
Převýšov
Převýšov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1386, tj. z doby panování Václava IV. („Barrtoss de Przibissowa“). V té době, dle predikátu, se zde již nalézá tvrz na výšině 229 m n. m., cca 800 m od vzdálené řeky Cidliny (210 m n. m.). Tvrz byla umístěna v mírném údolí mezi vrchem Vinice (252 m n. m.) a lesem zvaným Víno u zdroje vody – studánky.

Majetek měl řadu pánů, z kterých byl nejvýznamnější rok Pernštejnů a Kinských. Převýšov patřil pod chlumecké panství.

Vojtěch z Pernštejna nechal v prvé polovině 16. století založit na jižních opukových svazích vinice, které nepřetržitě plnily své poslání 120 let, v období (1618-1648) třicetileté války pěstování vinné révy skončilo. Po třicetileté válce podle údajů Berné ruly (1654) zbylo z Přebejchova 8 vypálených usedlostí a 3 opuštěné domky, vše bez duší.

Na mapě z roku 1740 je vyznačeno přemístění vsi o cca 500 m směrem severním pod názvem Nová Ves, Prebejsskow. Podle údajů Tereziánského katastru, který byl uzavřen roku 1757, má Nová Ves, Prebejsskow 10 chalup a 53 duší. V Sommerově topografii z roku 1835 má Přebeyschow, Neudorf 38 domů a 230 obyvatel.

V druhé polovině 19. století pomohla tomuto kraji výstavba železnice. V roce 1870 byla na katastru obce postavena železniční stanice zvaná tehdy Žiželice (dnes Převýšov) na železnici z Velkého Oseka do Chlumce nad Cidlinou a v roce 1873 byl zprovozněn úsek mezi Chlumcem n. Cidlinou a Hradcem Králové.

V roce 1880 má obec Převýšov též Nová Ves 65 domů a 452 obyvatel. Po první světové válce, ve které zahynulo 8 mužů – vojáků, má v roce 1921 Převýšov 84 domů a 435 obyvatel. V roce 1950, po 2. světové válce, žilo ve 117 domcích 368 obyvatel.

Počet obyvatel a domůEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 364[2] 452[2] 427[2] 411[2] 445[2] 435[2] 440[2] 368[2] 340[2] 331[2] 366[2] 344[2] 353[2] 353[2]
Počet domů

SportEditovat

Sportovní klub kopané byl založen již v roce 1919 a patří tímto k nejstarším vesnickým fotbalovým klubům v republice. Už od počátku získal řadu úspěchů. Co do počtu obyvatel je jeho brzké založení vskutku unikátní a řadí tento venkovský tým historicky na příčky nejvyšší. Po roce 1945 patřil SK Převýšov mezi nejúspěšnější fotbalové kluby v regionu. V současné době hraje fotbalový klub ČFL. Tým úspěšně soutěžil v Ondrášovka Cupu, když například 31. srpna 2011 výhrou 3:0 vyřadil pražskou Slavii.[3] Převýšov je i rodnou obcí reprezentanta České republiky v kopané (částečně i odchovance) Václava Pilaře.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l m n Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ŠEDIVÝ, Petr; ČTK. Pohárová ostuda: fotbalová Slavia utrpěla debakl s divizním Převýšovem. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat