Překážky v jezdeckém sportu

překážka pro koně v jezdeckém sportu

Jezdecký sport je rozšířen po celém světě a existují mnohá odvětví. Nezanedbatelná část z nich je zaměřena na překonávání překážek ať už se jedná o dostihové závody či o klasický parkur. V následujících kapitolách se zaměříme na jednotlivé typy překážek v daných jezdeckých odvětvích.

Parkur editovat

Cílem parkurového skákání je překonání překážek v daném pořadí za co nejkratší čas a s co nejnižším počtem trestných bodů

Definice základních pojmů editovat

 
Kolmý skok

Skok editovat

Sada stojanů a bariér (klád) či jiných elementů - profily (plůtky, vlnky apod.) tvořících jeden kompaktní prvek, přes který kůň skáče. Počet skoků parkuru se rovná počtu jednotlivých prvků, které musí kůň překonat.

Kombinace editovat

Dva nebo více skoků postavených do řady za sebou mezi kterými je nula až dva cvalové skoky. Kombinace se všemi skoky je považována za jednu překážku. Pokud jezdec zastaví u libovolného skoku kombinace, musí kombinaci znovu překonat jako jeden celek (tedy všechny skoky dané kombinace)

Překážka editovat

Jeden, nebo v případě parkurových kombinací (dvojskok, trojskok) více skoků, postavených do tratě parkuru. Počet překážek se rovná počtu samostatných skoků plus počet kombinací.

Distance editovat

Dvě překážky postavené na rovné linii nebo do oblouku, u kterých je přesně naměřená vzdálenost (a tím udaný počet cvalových skoků). Vzdálenost mezi skoky určuje stavitel parkuru (musí být větší než dva cvalové skoky, na tři cvalové skoky se staví jen velmi výjimečně). Distance se může skládat jak se samostatných skoků, tak ze skoku a kombinace. Každá překážka v distanci je počítána samostatně[1]. Pokud jezdec zastaví u libovolné překážky distance, znovu překonává jen překážku u které zastavil.

Výškové skoky editovat

 
Kolmý skok

Bariéra editovat

Kláda umístěná v hácích na stojanech tvořící skok přes který kůň skáče. Bariéra může též ležet na zemi a částečně nahrazovat kavaletu, nebo diktovat koni místo odskoku či doskoku. Z jednotlivých bariér se skládají skoky, popřípadě jsou umístěny samostatně na zemi či v řadách[2].

Kavaleta editovat

Kavaletou se rozumí bariéra (kláda) umístěná do nízkého křížku nebo jiného podstavce tak, aby neležela přímo na zemi. V žádném případě nelze kavaletou nazývat kládu ležící přímo na zemi - v takovém případě je nutné použít označení bariéra. (této chybné slovní záměny se často dopouští jezdci i trenéři). Křížek nebo podstavec umožňuje nastavení různé výšky bariéry od země a zároveň fixuje bariéru na správném místě i v případě lehkého kontaktu s nohou koně, což je zásadní rozdíl mezi bariérou a kavaletou.

Křížek editovat

Křížek je výškový skok skládající se ze dvou stojanů a dvou překřížených bariér[3].

Kolmý skok (lidově též "kolmák", anglicky vertical) editovat

Skok skládající se ze dvou stojanů a několika bariér. Je to jedna z nejčastěji užívaných překážek při parkurovém skákání[4].

Branka editovat

Branka je výškový skok, ohraničený dvěma obdélníkovými stojany. Nájezd na tuto překážku je náročný z důvodu zmenšeného prostoru mezi stojany.

Žolík editovat

Jedná se o nejtěžší překážku z parkuru, kterou jezdec není povinen překonat. Bývá o stupeň vyšší, než je úroveň daného parkuru. Zároveň bývá odlišena vzhledem a označena cedulkou na stojanu, která znázorňuje žolíka. Za překonání závodní dvojice získává dvojnásobný počet bodů než za překonání poslední povinné překážky. Obtížnost může být zvýšena jak výškou překážky, tak jejím umístěním (obtížný nájezd) nebo jejím tvarem / vzhledem.Li

 
Vodní příkop

Speciální skoky editovat

Vodní příkop editovat

Je ohraničená vodní plocha v moderním parkuru často tvořena gumovým či plastovým prvkem zahrabaným do povrchu kolbiště. V doskokové části se nachází bílý pruh, který značí konec vodního příkopu a kůň na něj nesmí došlápnout[5]. Jedná se o šířkový skok

Liverpool editovat

Liverpool je vodní příkop, bazének či jiný prvek zadržující vodu pod skokem (liverpool musí obsahovat vodu), nad kterým je umístěna bariéra (kolmý skok nebo oxer). Dle šířky vodní plochy pod skokem a typu skoku se jedná buď o výškový, nebo výškovo-šířkový skok.

Traken editovat

Traken je suchý příkop nad kterým je umístěna bariéra (kolmý skok nebo oxer). Dle šířky vodní plochy pod skokem a typu skoku se jedná buď o výškový, nebo výškovo-šířkový skok.

Výško-šířkové skoky editovat

Oxer editovat

Oxer je výško-šířkový skok skládající se obvykle ze dvou kolmých skoků postavených v těsné blízkosti za sebou, průčelí průčelí nájezdové strany obsahuje zpravidla více vodorovných bariér či jiných prvků (profilů), na zadní straně pouze jednu bariéru umístěnou do bezpečnostních háků. Oba kolmé skoky jsou stejně vysoké[3].

Dvojbradlí (double bar) editovat

Dvojbradlí je velmi podobné oxeru. Jedná se také o výško-šířkový skok. Od oxeru se však liší výškou prvního a druhého kolmého skoku, první může být nižší[6]. (nikdy nesmí být níže zadní bariéra)s

Trojbradlí (triple bar) editovat

 
Trojbradlí

Trojbradlí vypadá podobně jako dvojbradlí, je však rozšířeno ještě o jeden kolmý skok. Skok připomíná schody, kdy první kolmý skok je nejnižší a následující dva se vždy zvyšují. Třetí kolmý skok je tudíž nejvyšší[6]. Variantou k trojbradlí může být tzv. kozí hřbet, který je taktéž tvořena ze tří kolmých skoků v těsné blízkosti. Jediný rozdíl je ve výšce třetího kolmého skoku, který je ve stejné výšce jako první (druhý kolmý skok se stává nejvyšším[7].

Zeď editovat

Jedná se o výško-šířkový skok postavený z dřevěných bloků umístěných na sebe.[8].

Vějíř editovat

Vějíř je výško-šířkový skok, který je z jedné strany tvořena jedním stojanem ze kterého vycházejí tři bariéry. Každá bariéra má na druhém konci svůj vlastní stojan. Skok je zakřiven do oblouku[9].

Kombinace editovat

In-out editovat

Jedná se o minimálně dva skoky v řadě, mezi nimiž není ponechán prostor ani pro jeden cvalový skok[3].

Dvojskok editovat

 
Distance

Dvojskok tvoří dva libovolné skoky, mezi kterými je ponecháno místo na jeden nebo dva cvalově skoky. Oba skoky ve dvojskoku jsou v závodech počítány jako jedna Překážka. V plánku parkuru jsou vždy značeny písmeny a, b (např. 8a, 8b)[10].

Trojskok editovat

U trojskoku platí stejná pravidla jako u dvojskoku. Je ale tvořen třemi libovolnými skoky, mezi nimiž je taktéž jeden nebo dva cvalové skoky[8]. V plánku parkuru jsou vždy značeny písmeny a, b, c (např. 10a, 10b a 10c). Mezi skoky A a B může být jiný počet cvalových skoků, než mezi skoky B a C.

Steeplechase editovat

Steeplechase je druh dostihu, ve kterém se musí kůň s jezdcem na rozdíl od normálního dostihu soustředit též na překonávání různých přírodních překážek rozmístěných na závodní trati.

Živý plot editovat

Živý plot tvoří zastřižené keře, před nimiž se nachází dobře viditelný bílý plůtek[11].

Živý plot s příkopem editovat

 
Živý plot

Tato překážka vypadá jako živý plot. Místo doskoku je oproti odskokové části snížena (cca o 50 cm).

Vodní příkop editovat

V dostizích steeplechase se můžeme setkat se dvěma variacemi vodního příkopu. Jedná se o malý vodní příkop a velký vodní příkop, které se liší pouze šířkou. Vzhledem připomíná plastový bazén v zemi[12].

Irská lavice editovat

Jedná se o uměle vytvořený hliněný val. Kůň s jezdcem musí překonat prudké stoupání a následně okamžité klesání.

Zahrádky editovat

Jedná se o distanci (viz parkurové překážky) tvořenou dvěma živými ploty.

Francouzský skok editovat

Francouzský skok je tvořen dvěma živými ploty. Mezi nimi je příkop. Oba živé ploty i s příkopem musí dvojice překonat jedním skokem.

Anglický skok editovat

Překonání anglického skoku začíná plotem. Těsně za plotem následuje příkop a překážka je zakončena živým plotem.

Drop editovat

 
Vodní příkop

Jedná se o náhlý pokles terénu[11].

Kamenná zeď editovat

Zeď tvoří kamenná zídka spolu s odskokovou lištou. Ta je umístěna před samotnou zdí a kůň musí odskočit před ní.

Suchý příkop editovat

Jedná se o hluboký žlab v zemi. Začátek příkopu je viditelně označen[13].

Steeplechase skok editovat

Jedná se o nejčastější skok v celém závodě. Tento skok tvoří živý plot, před kterým se nachází dřevěný plot.

Bullfinch editovat

Jsou to živé ploty vysoké až dva a půl metru, kterými kůň musí z větší části proskočit[11].

Cross-Country editovat

Jedná se o závodní disciplínu, která prověřuje schopnost koně i jezdce překonávat přírodní překážky v náročném terénu. Vzhledem k tomu, že k výrobě překážek jsou používány přírodní materiály, tak každá překážka je originální. Existují pouze dané parametry, podle kterých se pořadatel při výrobě překážek řídí.

Arrowhead editovat

 
Kmen

Dřevěná překážka trojúhelníkového tvaru, kterou kůň přeskakuje v nejširším místě.

Živý plot editovat

Živý plot tvoří zastřižené keře, mají podobný vzhled jako živé ploty ve Steeplechase[14].

Kmen editovat

Využívány jsou položené široké kmeny očištěné od větví.

Cross Country Bank editovat

Překážka připomínající široké schodiště. Překážku lze využívat v obou směrech (nahoru a dolu), v případě, že je překážka užita směrem dolu, můžeme použít také výraz Drop[15].

Bullfinch editovat

Tento skok se skládá z pevného základu a živého plotu. Kůň tímto skokem proskakuje.

Špice editovat

Jedná se o překážku, kde si jezdec může vybrat směr, kterým tuto překážku překoná.

Příkop editovat

Jedná se o přírodní nerovnost v terénu. Může být různě dlouhý a hluboký. Též za ním může následovat například živý plot.

Ploty editovat

 
Vodní překážka

Překážka skládající se z jednotlivých klád, může tvořit kolmé skoky, oxery, trojbradlí (viz Parkur)[16].

Roll Top editovat

Dřevěná překážka vzhledem připomínající podélně rozpůlené kavalety.

Trakehner editovat

Jedná se o příkop nad kterým se nachází vyvýšená kláda.

Vodní překážky editovat

Jedná se buď o klasický vodní příkop, nebo o vodní plochu, kterou kůň probíhá. Mohou se vyskytovat také typy vodních překážek, kdy kůň s jezdcem opakovaně seskakuje do vody a vyskakuje nebo překonává překážky přímo ve vodě.

Distance editovat

Distanci tvoří několik překážek za sebou v bližší vzdálenosti, než je obvyklé.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 84, 85, 86, 90, 91. ISBN 80-7181-169-6.
  2. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 75-76. ISBN 80-7181-169-6.
  3. a b c MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
  4. MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
  5. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 77, 93, 102. ISBN 80-7181-169-6.
  6. a b DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
  7. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 95. ISBN 80-7181-169-6.
  8. a b DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
  9. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 95. ISBN 80-7181-169-6.
  10. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 78, 79, 91. ISBN 80-7181-169-6.
  11. a b c THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
  12. MARTIN, Martha. Steeplechase. New York: Crabtree Pub., c2010. ISBN 0778749819.
  13. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 76. ISBN 80-7181-169-6.
  14. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 76, 78, 79. ISBN 80-7181-169-6.
  15. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 93. ISBN 80-7181-169-6
  16. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 84, 94. ISBN 80-7181-169-6.

Literatura editovat

  • DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh. ISBN 80-7181-169-6.
  • DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
  • MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
  • THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
  • MARTIN, Martha. Steeplechase. New York: Crabtree Pub., c2010. ISBN 0778749819.

Související články editovat

Externí odkazy editovat