Předkavkazsko

Předkavkazsko (rusky Предкавказье, Predkavkaz'e), někdy též Severní Kavkaz, je označení pro území prostírající na sever od hlavního kavkazského hřebene až ke Kumomanyčské propadlině, na západě ohraničené Kerčským průlivem a Azovským mořem a na východě Kaspickým mořem. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina. Jeho délka ze západoseverozápadu na východojihovýchod činí přes 900 km, šířka od severu k jihu nepřesahuje 300 km.

Předkavkazsko
Glafirovskaja kosa
Glafirovskaja kosa

Nejvyšší bod 1402 m n. m. (Beštau)

Nadřazená jednotka Krymsko-kavkazská oblast
Sousední
jednotky
Krymské hory, Kumomanyčská propadlina, Velký Kavkaz
Podřazené
jednotky
Kubáňsko-azovská nížina, Kubáňská nakloněná rovina, Stavropolská vrchovina, Tersko-sunženská vrchovina, Mineralnovodské lakolity

Světadíl Asie
Stát RuskoRusko Rusko
Povodí Kubáň, Kuma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správní členěníEditovat

 
Předkavkazské republiky v rámci Ruské federace

Předkavkazsko politicky náleží Ruské federaci, a to Jižního federálního okruhu a Severokavkazského federálního okruhu. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajevsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazka se někdy též počítá Kalmycko.

SeparatismusEditovat

Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo Předkavkazsko ovládnout, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).

HospodářstvíEditovat

Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.

GeologieEditovat

Velká část Předkavkazí se váže k epihercynské platformě. Řeky Kubáň a Těrek protékají sníženinami, které vznikly na vnějším okraji alpsko-himálajského vrásného systému.

Geomorfologické členěníEditovat

Přírodní podmínkyEditovat

V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.

Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštní biotopy.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Предкавказье na ruské Wikipedii.

Související článkyEditovat