Otevřít hlavní menu
Tento článek je o orgánové modifikaci. O technologii přísavky pojednává článek Přísavka (technika).

Přísavka je orgánová modifikace miskovitého tvaru sloužící k přichycení rostliny nebo živočicha k určitému povrchu. Princip přísavky funguje na principu instalatérského zvonu. Přísavka je přichycena pevně k povrchu tak, že při jejím styku s povrchem dojde k odčerpání vzduchu z miskovitého prostoru. Tím vznikne mezi podkladem a dnem přísavky podtlak a ta je tak pevně přichycena k podkladu.

Přísavky u rostlinEditovat

Známou zahradnickou rostlinou s přísavkami je např. přísavník.

Přísavky protistůEditovat

U některých protistů, tedy jednobuněčných eukaryot, se často vyvinuly různé typy přísavkovitých organel na povrchu buněk. Příkladem jsou někteří kruhobrví nálevníci či endobiotičtí prvoci. U diplomonád, například, se přísavky skládají z mikrotubulů. Masivní (radiálně symetrický) adhezivní disk zmíněných kruhobrvých nálevníků je tvořen proteinovým skeletem. Počet a tvar těchto struktur může sloužit k determinaci prvoků.[1]

ReferenceEditovat

  1. HAUSMANN, Klaus; HOLZMANN, Norbert. Protozoologie. Praha: Academia, 2003.