Přírodovědné muzeum ve Vídni

Přírodovědné muzeum ve Vídni
	Panoramatický snímek muzea
Údaje o muzeu
Stát	Rakousko
Založeno	1889
Kód památky	13766
Zeměpisné souřadnice	48°12′18,76″ s. š., 16°21′35,44″ v. d.
	Webové stránky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Přírodovědecké muzeum ve Vídni (německy Naturhistorisches Museum in Wien, zkratka NHMW) patří mezi největší a nejvýznamnější světová muzea a jde o největší muzeum v Rakousku.

Muzeum bylo vybudováno (podle projektu Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera) jako stánek pro uložení, uchování a prezentaci obrovských sbírek dosud shromážděných v C.-k. dvorním kabinetu přírodnin. Otevřeno bylo 10. srpna roku 1889.

Historie editovat

Muzeum s parkem k Uměleckohistorickému muzeu na Ringstraße, vzadu budova Parlamentu (kolem roku 1900

Asi v roce 1750 koupil císař František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, v té době největší sbírku přírodnin od Florenťana Johanna von Baillou (1679–1758). Jádro sbírky tvořilo cca 30 000 předmětů, mezi tím schránky vzácných plžů, lastury, koráli stejně jako cenné drahé kameny a minerály. Již tehdy byla sbírka uspořádána podle vědeckých kritérií.

Časem nabyla sbírka takového rozsahu, že prostory vyčleněné v Hofburgu přestaly dostačovat.

Když bylo v roce 1857 zbořeno době neodpovídající opevnění města, již se záměrem na jeho místě vybudovat okružní třídu (Wiener Ringstraße), byl zde naplánován i muzejní areál – budovy dvou velkých muzeí, Uměleckohistorického a Přírodovědeckého, oddělených parkem. Obě budovy byly postaveny podle projektu Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera. Stavební práce byly zahájeny v roce 1871 a 10. srpna roku 1889 císař František Josef I. obě muzea slavnostně otevřel.

V období holokaustu byly sbírky muzea zmnoženy předměty pocházejícími z arizovaného židovského majetku. Dodnes jsou ve sbírkách exponáty, jež byly původně v držení židovským majitelů; navrácení dědicům a pozůstalým v restitučních řízeních probíhá od konce 90. let minulého století.

V roce 1996 byl uzavřen tzv. Rassensaal, diskutabilní antropologická expozice.

Od června roku 2003 je ředitelem Univ. Prof. Dr. Bernd Lötsch. V prosinci 2009 byl generálním ředitelem jmenován Univ. Prof. Dr. Christian Köberl, který do úřadu nastoupil 1. července 2010.

V dozorčí radě jsou: Univ. Prof. Ddr. Roland Albert, Mag. Christa Bock, Mag. Christian Cap, Manfred Christ, Gerhard Ellert, Monika Gabriel, Ing. Walter Hamp, MR DI Michael Hladik a Mag. Dr. Angela Julcher.

Budova editovat

Výstavní prostor s fosiliemi

Střed budovy tvoří 60 m vysoká kupole, jež nese sochu řeckého boha Hélia, na schodišti pak jsou umístěny sochy proslulých vědců. Fasáda a štuková výzdoba interiéru mají znázornit vývoj světa, stejně jako více než 100 olejomaleb slavných malířů s motivy ze světa vědy.

Oddělení editovat

Mineralogicko-petrografické oddělení
Geologicko-paleontologické oddělení
Botanické oddělení
1. Zoologické oddělení (obratlovci)
2. Zoologické oddělení (hmyz)
3. Zoologické oddělení (bezobratlí)
Oddělení archeologické biologie a antropologie
Prehistorické oddělení
Oddělení krasové a výzkumu jeskyň
Oddělení ekologie
Archiv historie vědy

Mineralogicko-petrografické oddělení editovat

Zlato, nuggety

Vedoucí: Robert Seemann Cca 150 000 evidovaných předmětů, zhruba 15 % z nich vystaveno.

Pozoruhodná je sbírka meteoritů, zahrnující zlomky četných historicky i vědecky významných meteoritů. Ve sbírce je např. největší ze cca 300 stonařovských meteoritů (6 kg), které 22.5.1808 spadly u obce Stonařov (německy Stannern) blízko Jihlavy. Tato sbírka je nejen jedna z největších svého druhu na světě, ale i nejstarší - byla "založena" v roce 1778. Kurátorem sbírky je Dr. Franz Brandstätter.

V sále č. IV mineralogického oddělení se nachází další pozoruhodnost muzea, lze zde najít kytici z drahých kamenů, kterou měla nechat zhotovit v polovině 18. století císařovna Marie Terezie pro svého milovaného manžela Františka Štěpána. Kytice sestává z 2 100 diamantů a 761 dalších drahokamů a polodrahokamů, jež vytvářejí 61 květů a 12 rozličných živočichů. Listy jsou z původně zeleného hedvábí, které již ovšem silně vybledlo.

Geologicko-paleontologické oddělení editovat

Vedoucí: Mathias Harzhauser

Paleozoikum editovat

V sále č. VII je prezentováno převážně období prvohor. K vrcholu prezentace náleží např. rekonstrukce lesa z období karbonu s věrnými replikami a modely zvířat, nebo diorama skaliska z období siluru.

Sál ještěrů editovat

Sál ještěrů

Rekonstrukce kostry dravého dinosaura druhu Allosaurus fragilis

V sále ještěrů se nacházejí tři kostry velkých dinosaurů (přestože dinosauři mezi ještěry ve skutečnosti nepatřili): teropod rodu Allosaurus, sauropod rodu Diplodocus a ornitopod rodu Iguanodon, vedle nich pak řada dalších menších exponátů.

Kenozoikum editovat

Sál č. IX je věnován především kenozoiku, spojeného především s vyhynutím dinosaurů a jiných plazů, jejichž kostry jsou zde vystaveny vedle dalších fosilií, a to i z okolí Vídně.

Chodby ve zvýšeném přízemí editovat

V muzeu jsou k vidění četné rekonstrukce koster zvířat, jež žily v poslední době ledové, např. mamut, šavlozubý tygr nebo medvěd jeskynní a řada dalších, jež jsou vystaveny na chodbách zvýšeného přízemí muzea.

Botanické oddělení editovat

Vedoucí: Ernst Vitek

sbírky:

herbarium fanerofytů: ca 4 000 000 ks
herbarium tajnosnubných rostlin: ca 1 500 000 ks
sbírka dřev: ca 6 500 ks
alkoholové preparáty: ca 2 000 sklenic
sbírka plodů a semen
rozsivky
rukopisy a originální etikety

1. zoologické oddělení (obratlovci) editovat

Vedoucí: Ernst Mikschi

Oddělení je jedním z největších a nejvýznamnějších sbírek obratlovců na světě.

sbírky: kolem 800 000

sbírka ryb
- 500 000 alkoholových preparátů
- 1 800 skeletů
- 2 000 preparátů
herpetologická sbírka (obojživelníci a plazi)
- 200 000 alkoholových preparátů
- 6 000 skeletů
sbírka ptáků
- 90 000 vycpanin
- 10 000 preparátů
- 7 000 skeletů
- 10 000 vajec
- 1 000 hnízd
sbírka savců
- 70 000 předmětů
archeologicko-zoologická sbírka
- 350 archeologických nálezových komplexů
- 350 skeletů
- 1 300 lebek
molekulární systematika
- 9 000 tkáňových a krevních vzorků

2. zoologické oddělení (hmyz) editovat

Sbírka motýlů

Willendorfská venuše

Vedoucí: Martin Lödl

3. zoologické oddělení (bezobratlí) editovat

Vedoucí: Helmut Sattmann

Anthropologické oddělení editovat

Vedoucí: Maria Teschler-Nicola

sbírky:

osteologická sbírka (kostry; ca 40 000 předmětů)
stomatologická sbírka (ca 2 600 předmětů)
sbírka rentgenových snímků (přes 1 500 snímků)
sbírka odlitků (ca 2 000 předmětů)
fotoarchiv (přes 50 000 inventárních čísel, z toho ca 8000 skleněných desek)

Prehistorické oddělení editovat

Vedoucí: Anton Kern

Sbírky jsou tvořeny předměty z následujících období:

Paleolit (např. Willendorfská venuše)
Neolit
Doba bronzová
Doba železná (např. obrovský soubor z eponymní lokality Hallstatt

Vzhledem k tomu, že muzeum soustřeďovalo sbírky z celé rakousko-uherské monarchie, jsou ve zdejších depozitářích uloženy nálezové fondy i z prostoru českých zemí. Mezi nimi nejvýznamnější je nálezový soubor z halštatského období z výzkumu Jindřicha Wankla v jeskyni Býčí skála u Adamova nebo část keltského Duchcovského pokladu.

Oddělení krasové a výzkumu jeskyň editovat

Vedoucí: Rudolf Pavuza

Oddělení ekologie editovat

Vedoucí: Claudia Roson

Archiv historie vědy editovat

Vedoucí: Christa Riedl-Dorn

Archiv je rozdělen na pět oddělení s více než milionem předmětů:

archiv dokumentace, sbírka a dokumentace historie muzea
dopisy a pozůstalosti
obrazy (malby, akvarely, grafika, kresby)
sbírka historických fotografií a skleněných negativů
trojrozměrné prameny (tiskařské štočky, psací stroje, fotoaparáty, busty etc.)

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naturhistorisches Museum Wien na německé Wikipedii.