Přírodní park Suchý vrch – Buková hora
Přírodní park Suchý vrch – Buková hora je přírodní park, který byl zřízen roku 1987 ještě jako stejnojmenná Oblast klidu, jejíž status byl později v důsledku přijetí zákona o ochraně přírody změněn na Přírodní park.
 Přírodní park Suchý vrch – Buková hora | |
|---|---|
 Zalesněný hřeben Bukovohorské hornatiny tvoří hlavní část parku | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1987 |
| Nadm. výška | 440–997 m n. m. |
| Rozloha | 62,47 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Umístění | Mladkov, Těchonín, Jamné nad Orlicí, Výprachtice |
| Souřadnice | 50°3′2,16″ s. š., 16°41′38,04″ v. d. |
  Suchý vrch – Buková hora | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Z geomorfologického hlediska se území přírodního parku nalézá v jižní části Orlických hor v jejich podcelku Bukovohorská hornatina. Jeho území zahrnuje jejich celý okrsek Orličský hřbet a přiléhající část okrsku Výprachtická vrchovina.[1] Z geografického hlediska hranice parku sleduje přibližně linii obcí Mladkov – Těchonín – Jamné nad Orlicí - Orličky – Čenkovice – Výprachtice – Valteřice a dále po hranici lesa po východním svahu Orličského hřbetu zpět k Mladkovu. Nejvyšším vrcholem parku je Suchý vrch s nadmořskou výškou 995 metrů.
Přírodní poměry editovat
Pro park je charakteristická vzájemná vyrovnanost a soulad přírodních a antropických prvků zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel.
Vegetace editovat
Převážnou část přírodního parku pokrývá rozsáhlý souvislý lesní masív tvořený zejména smrkovou hospodářskou monokulturou, v nižších partiích se objevují porosty jedlobukové. Mimo lesní masív se harmonicky střídají pole, louky a pastviny. V lesních porostech se vyskytuje Podbělice alpská, Pstroček dvoulistý, Kokořík přeslenatý, Hasivka orličí, bukovník kapraďovitý a Hruštice jednostranná. Na podhorských loukách na okrajích parku roste Smilka tuhá, Poháňka hřebenitá, Kontryhel lysý, Prstnatec májový a Plavuň vidlačka. Na nevelkých rašeliništích pod Suchým vrchem lze nalézt Rosnatku okrouhlolistou a Vachtu trojlistou[2].
Další zajímavosti z oboru ochrany přírody editovat
Do jižní části přírodního parku zasahuje území Ptačí oblasti Králický Sněžník. Chráněným zimovištěm devíti druhů[3] netopýrů je dělostřelecká tvrz Bouda – podzemní pevnost vybudovaná před druhou světovou válkou v rámci výstavby československého opevnění, která je z důvodu výskytu netopýra černého zařazena mezi evropsky významné lokality pod názvem Bouda u Těchonína. Na severu a západě hraničí přírodní park Suchý vrch – Buková hora s přírodním parkem Orlice, který zde kopíruje tok Tiché Orlice. U Černovického potoka se v Kobylím dole nachází svahové rašeliniště Hynkovice chráněné jako přírodní rezervace. Jihovýchodně od obce Mladkov se nachází radioaktivní pramen Knížete Rostislava.
Naučné stezky editovat
Jediná naučná stezka přímo nesouvisí s ochranou životního prostředí, protože je věnována výstavbě pohraničních opevnění. Jmenuje se Betonová hranice a vede po běžných turistických značkách. Její trasa tvoří okruh v severní části parku v prostoru mezi Mladkovem a dělostřeleckou tvrzí Bouda.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
- ↑ Terénní informační tabule zřízené z iniciativy Pardubického kraje
- ↑ Časopis Turistická oblast Králický Sněžník, kap. Přírodní park Suchý vrch-Buková hora (Králický Sněžník o. p. s., 2012)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Suchý vrch – Buková hora na Wikimedia Commons
