Přírodní park Smrčiny
Přírodní park Smrčiny je chráněné území - přírodní park v Karlovarském kraji v okrese Cheb. Nachází se v geomorfologickém celku Smrčiny, z malé části v Chebské pánvi. Byl vyhlášen v roce 1990 Okresním národním výborem v Chebu.
 Smrčiny | |
|---|---|
 v místě zaniklé osady Újezd | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1990 [1] |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor v Chebu |
| Rozloha | 6 300 ha [1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb |
| Souřadnice | 50°7′5,96″ s. š., 12°12′38,06″ v. d. |
  Přírodní park Smrčiny | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis území editovat
Přírodní park zaujímá oblast v Ašském výběžku při hranici s Německem od Trojmezí na severu, přes Štítary, západní okraj Aše a Libé až po říčku Odravu na jihu, kde má krátkou společnou hranici s Přírodním parkem Český les. Nejvyšší nadmořskou výškou v parku je vrchol Štítarského vrchu (716 m n. m.). Nachází se přibližně 550 m od českoněmecké státní hranice.
Přírodní poměry editovat
Geologie editovat
Geologické podloží tvoří v severní části převážně fylity, ve střední a jižní části žuly a ruly, v části náležející Chebské pánvi se nacházejí hlinitopísčité sedimenty, někde s vysokým podílem štěrku. Západně od Libé se zvedá výrazný čedičový vrch Blatná (641 m n. m.). [1]
Hydrologie editovat
Oblast je s výjimkou severní část přírodního parku odvodňována do Ohře. V severní části parku odtéká říčka Rokytnice s přítoky Lužní potok a Bystřina do Německa. V střední části parku zasahuje do území parku západní část vodní nádrže Skalka. Na jihu, na hranici s přírodním parkem Český les, teče říčka Odrava. [1]
Flóra a fauna editovat
V parku převládají smrkové lesy, v četných rašeliništích, například v přírodní rezervaci Ztracený rybník, roste borovice blatka, v přírodní rezervaci Rathsam se nacházejí původní doubravy. Roste zde množství chráněných a vzácných rostlin. [1] V rašeliništích a podmáčených oblastech roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), v nivách potoků vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Comarum palustre) a další. Přírodní park je významný výskytem jedné z největších populací perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) ve střední Evropě. Perlorodka je chráněna v národní přírodní památce Lužní potok a v přírodní rezervaci Bystřina, které překrývá evropsky významná lokalita Bystřina - Lužní potok. [2] [3]
Turismus editovat
.jpg)
Parkem prochází řada turistických stezek a cyklostezek. Nejdelší z nich je červeně značená a vede až k Trojmezí v nejsevernějším cípu Ašského výběžku. K turistickým cílům patří například Benešův palouček, kde 1. září 1915 pozdější prezident dr. Edvard Beneš, tehdy ještě neexistujícího Československa, ilegálně překročil hranici na cestě do emigrace.[4]
Maloplošná chráněná území editovat
.JPG)
Na území přírodního parku se nachází maloplošná chráněná území:
- národní přírodní památka Lužní potok
- přírodní rezervace Rathsam
- přírodní rezervace Stráň u Dubiny
- přírodní rezervace Bystřina
- přírodní rezervace Pomezní rybník
- přírodní rezervace Ztracený rybník
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 174.
- ↑ EVL Bystřina - Lužní potok [online]. Natura 2000 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
- ↑ CZ0413177 - Bystřina - Lužní potok [online]. Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000: AOPK ČR [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- ↑ Benešův palouček [online]. mvtv.cz [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-18.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Smrčiny na Wikimedia Commons - Informace na webu krušnohorky
